Osobitou větev duchovn! lyriky barokní tvoří skladby
O čtyřech posledních včcech človčka (v Štcyerově
Kancionálu z r. 1697). Neznámý nám český upravovatpl zpracoval
volně německé i latinské písně eschatologické jednotným
slohem. Vedle bolesti z pomíjejícnosti života lidského hlási
se i vědomí rovnosti všech lidí před Bohem a ve smrti;
tyto skladby byly srovnávány s posledními soudy
barokního umění výtvarného a jsou památné i tím, že tvoří
průpravu k bohatému eschatologickému hásnictví
prostonárodnímu.

Souborem duchovních písní byly kancionály, o něž od
doby Rozenplutovy a Berličkovy katolická církev
soustavně a horlivě pečovala. Kdežto Michna, Bridel a
Dlouhoveský podávali ve svých sbírkách namnnze jen práce
vlastní, čerpali ostatní vydavatelé kancionálů z tradičních
zásob, a to namnoze i původu nekatolického: obměňovali a
hudebně přizpůsobovali starší práce. To činil i .Jan Josef
Božan (1644-1716), vedle Ant. Koniáše skutečná osobnost,
poslední barokní básník uprostřed doby přiklon{'né již
k snahám jiným, který si při výběru písní vedl kriticky,
zůstávaje věren jak barokní eschatologii, tak i sklonům
idylick~·m. Mnohé z písní pojat~'ch do těchto kancionálů
zlidověly a uchovávaly se v XVIII. i XIX. stol. ústním
podáním, osvěžovan~'m při zpěvu chrámovém: i setkáváme
se s nimi pak ve sbírkách Kamar~'tově. Sušilově a
Bartošově, s tím rozdílem, že se na Moravě uchovaly písně starší.

Dra mat i c k é b á s nic t \' í pobělohorského baroka
Č('5kého bylo ovládáno jpsuitskými hrami školními, s jejichž
ohlasem se nemohl měNt vliv divadplních spolpčností
anglick~·ch. vlašsk~'ch a německ~'Ch. pusobících na naší pudě
sporadicky od sklonku XVI. stol. Ale vrchol jesuitské
dramatiky u nás spadá již do doby předbělohorské, načež
nastává úpadek. Plodnost jesuitsk~'ch dramatiku u nás není
však v poměru k vnitřní hodnotě jejich prací, většinou
spíše rétoricky deklamačních než dramaticky uměleckých.
Také dramatická teorie se v Čechách pěstovala. ~Iezi
česk\'mi dramatiky je5uitsk\·mi. pršícími latinsky. byl
npjplodnější Karel Kolčava (1656-17171, rodák pražsk~'. zemřel)"
\' Kutné Hoře. Jeho Excrdtat;rmcs dralJlaf;cac
07031705) obsahují 23 hry. Látko\'ě čerpal z dějin
středověk~'ch i novodob~·ch. z pověstí i leg-end. umělecky však ulpěl
na pouhé deklamaci. mnohdy rozvláčné. nejednou
bombasticky květnaté. Česky psané hry jesuitské nám nejsou
vět
105