pisů, o latinské výslovnosti, o metrice a pod. I tato i ostatní
díla psal Balbín, neodvažuje se užívati své mateřštiny,
latinsky, a to obratn.ým slohem, vynikajícím zvláště tam,
kde suchou učenost občerstvoval výlevy citovými.

Vlastní význam Balbínův záleží v jeho pracích
dějepisných. Vedle encyklopedického zájmu o minulost vedla ho
při dějepisectví také láska k národu, k řeči a k
dávnověkosti české, spojená s vlasteneck\'mi snahami obrann~·mi.
V duchu jesuitského baroka sluěoval své úsilí historické
stále s propagačním nadšením pro V}'voj katolické církve
ve vlasti. Průpravu jeho vlastních obecn~'ch děl
historických tvoří hagiologické spisy o předních poutních místech
koruny svatováclavské. Hagiologickou osnovu, poutající se
k Staré Boleslavi, měl púvodně i přehled dějin ěesk.\'ch
Epitomc rcrum Bohemical"ll»l, o němž pracoval Balbín
v I. 1665-1668 a kde dovedl látku k r. 1618; již v první
versi proniká silně tón politicko-vlastenecký a kritická
odvaha, nezastavující se ani před ožehav\'mi otázkami
soudob}'mi. Vydávání díla bylo však r. ] 671 zakázáno
a,Epitome« směla ve změněné podobě vyjít až r. 1677. SOl1(~asnč
pracoval Balbín o soustavné vlastivědě české. avšak teprve
nedloubo před smrtí uskutečnil ten plán \' J1iSf'('ll((i/( Cl
hi.'ttorint rcglli Bollcmiac; podle rnz\Tžcné látky mělo dílo
obsahovati 20 knih ve dvou dekadách, ale dokoněena z nich
(1679-1688) asi polovice: pro literaturu je nejduležitt~jší
kniha 9., Bohcmia doda, sbírka dat o rukopisech,
knihovnách a spisovatelích českS'ch: vyd. byla teprve \' I.
17761780 F. R. Ungarem. V celém dile překonává látka
všestranně nasbíraná sousta\'llOst a zanícením pro národní
minulost přehlušován je kritick~' úsudek: také toto dílo.
které působilo na osvícenskou i romantickou vědu
národního obrození, uvázlo ve formě
nehot)\·(.
N"ej\'ětšiho ohlasu mezi všemi díly Balbínov~'mi se
dostalo příležitostnému spisu, kterS' je zcela prosycen úsilím
vlastenecky obrannS'm. R. 1672 nebo 1673 napsal v
Klatovech jako poslání pro přítele Pešinu z Čechorodu s
polemick~m hrotem proti odrodilé šlechtě \'ůbec svou
Disscrtatio apologctica pro lill[Jua shll'ailir-a, pl'llrl"ipllc bohrmka,
jak spis dodatečně, při prvním s\'ém vydáni F. M. Pelclem
r. 1775, nazván. Cokoliv spisek obsahuje o vlastním
pi'edmětě rozpravy. o jazykovS'ch otázkách česk~'ch a
slovanskS'ch, je ceny pochybné a svědčí o pO\Tchních znalostech.
Zato s\'ou pronikavou politickou kritikou, sV~'m
apologe
~7