omylem vyl\l(~ovati Komenského z tohoto barokního
okruhu, pi'e<'c jen hlavní pule pobělohorského slovesného
baroka jest náboženské písemnictví katolické, vůči němuž se
produkce evangelických exulantu ztrácí. K opravdu
umělt'ck(~mu rozkvětu barokního písemnictví. jakým se mohou
chlubiti hlavně národové román~tí, u nás nedošlo. Národu
zustaly odcizeny vznešené stavy, šlechta i panovnický dvůr,
kt('ré jinde vykonávaly tak blahodárný vliv na v~'voi
baroknih·) uml'ní. I zilsLlln. p{~ěc o literaturu cdkázána u nás
na knl'žstvo, které na ni pohlíželo především jako na
nástroj akeí duchovních nebo v~'chovy; proto se
nejv~Taznl'jší plody katolického baroka slovesného shledá,'ají II nás
v duehovní písni, v legendě, v kázáních a částečně i ve
školskt'm drama tě, většinou latinském. Nejvyšší obory
literární. ,. nichž doba barokní na západě vytvořila díla
mistrovská. hrdinné epos, tragedie, dušezpytn~' román, nebyl v
II nás vubec pěstovány. Barokní památky české slovesnosti
jsou velice omezené ceny estetické, ač básnicky převyšují
strohou didaktičnost evangelického básnictví doby před·
chozí. Zato velik~' v~'znam má slo\'C'sné baroko české pro
v~'voj lidové poesie, která v nl'n1 namnoze tkví sV~'mi
koi'l'ny. V této prostonárodní slovesnosti se nejsilněji
udržovala tradic(' za dob českého úpadku; zde pi-ipra vena i puda
pro národní obrození v stol. X\'III. a hlavně XIX., kdy
nldl'(wé vyšli z lidu a kdy se \'e svém obrodném úsilí
posilovali právl' lido,'ou poesií a jejími hodnotami .iazyko'·~'mi
i estetick\'mi.

V~·vo.i<;vč obsahové dělítko tohoto dlouhého období
pobělohorského baroka, které se početností památek a
v~'znamem sV~'('h pi'edstavitelú nE-může měřit s jin~'mi
periodami. kl'yje se pi'ibližně se zřetelem chronolugick~'m, a
proto rozvrhujeme látku na ti-i skupiny:

1. Dozvukv ducha reformal'ního.

2. \"ít~z~t\··í katolického baroka.

3. Básnictví lidové.

Dozvuky ducha rl'ftlMl13čního,

Stoupenci všech nekatolick~'ch círk"í česk~'ch se !'mažili
i po bělohorské porážce pokračo\'ati v myšlenko\'é i
literární tradici s"~'ch předchůdců a pčsto\'ali horlivě obon',
v nichž X\'I. stol. vytvoi-ilo II nás S\'l~ práce
ne.i\·~·značnější. I stojí také v reforma0ní literatui'e pobělohor!';ké
v popředí písemnict\"i h i s t o r i c k é.

82