vána za normu pro vývoj další. Vyznačujp !'p úplným odklonem od řeči lidové a přím(' otrockou závislostí na latině zvláště v syntaxi; ve slovníku vydatně přijímá v~rrazy německé. V tom se Veleslavín, steině iako Komenský, ukazuje věrným synem věku hymanistického: zidibou v rétorice, ve vÝrazu zdobně rozvitém. um('loll stavbou složi· t~rch souvětí jsou oba stylisté význat:ně barokní. I na půdě české pěstovala renesance v('dy přírodní a v kosmogonii i hvězdářství došlo v našich vlastf'ch k úžasným výbojům nankového poznání. jak ukazuií Kf'plf'r a Tycho de Brahe. Česky byly vydávám' však jen spisy populární, kdežto věda užívala výhradně latin:,:. Tak slavný hvězdář a matematik česk~r Tadf':'š lir. ~'k z Há jku. zv. Npmicus (1525-1600\. vvdá\oal pro lH kalpnrláře astronomické a pranostikv (Minuee) a přf'ložil pro Čechy Hrrbář .iinak bylinář 1'r!m; 1I::.if('(lIIí (1fí621 od Petra Ondřeie Matthioly: v něm také užito názvi! rostl in v lidu běžn~'ch. Pěstoval i vědu lék:lřskoll a učinil první pokus o mapování a triangulaci okolí pražského. O soustavu rostlin pokusil se lékař a proff'sor Karlovy university Adam Zalužano;kv ze Zalnžan (1555-161~) v knize Methodi herbariae libri trrs (1592, s česk~'mi názvy 1604). Ani v XVI. stol. u nás nebyl nedostatpk lidí. l7.druži(' (1564-1621). Cr'stopis jt'ho o cestě vykonané 1598 (vyd. 160'l). přpdstavujf' nám h:J iako uČE'nce a zároveň nadšencE' pro různé druhy umění: svá tvrzení dokládá zprávami ci7ími. doprO\'ází knihu dastními rytinami. uČE'ný ráz brání však místy přímasti a ži\'otnnsti podání: jazYk není vytříbt'ný. Jako přpd'lí úČ'astník čpskéhl) povstání stál na straně ZimníhD králE' a účast tu odpykal popravou na Staroměstském náměstí. Jiným cestovatelem byl Václa\" "ratisla\" 7. ~Iitrn\'i(' (15i6 77