cizí spisy, listy a listiny, k nimž na ospravedlnění své
strany připojuje vlastní úvahy. Historikem vyššího slohu stává
se teprve ke konci své práce (v kn. V.). kdy proniká
zvláště jeho dar povahokresebný, povznášející ho nad
letopisné paměti středověké. Sloh svůj Bartoš rád oživuje
průpovědmi a příslovími.

Zprávu historickou o válce šmalkaldské podal znamenitý
právník a kancléř staroměstský, Sixt z Ottersdorfu
(150-1583). R. 1546 stal se kancléřem a účastnil se jako
právník jednání o pomoc nekatolickým stavům v říši. Proto po
vítězství Ferdinandově zbaven byl kancléřství a na čas
i vězněn. Odsouzen k politické nečinnosti, oddal se obchodu
a přilnul ke spisovatelství. revidoval biblický text,
překládal romány i spisy historické. Tehdy také sepsal Aktn
aneb knihy pamáfllé čili historii ()/l{:'ch dm)/( nepokojných
let v éerhách O. 1546-1547). Doklady listinnými všude
dotvrzuje své Výklady o chabosti osob ve hnutí
zúčastněných; spis jest cennější snesením pramenné látky než
zpracováním. Po smrti Ferdinanda I. Sixt jako městsk~'
posel na památném sněmě roku 1575 zastával se starých
řádů náboženských a sepsalo !':němě tom duležité Diarillm.

První český pokus o celkové sepsání českých dějin po
způsobu humanistickém učinil na italsk)'ch universitách
vzdělaný Kutnohořan ~lartin Kuthen z~ Šprinsherka
U 1564). Jeho Kronika o založcní zcm{ č('lJké II plTních
{JbYl'Utclích jejích (1539), založená hla vně na Pulka vovi a
Eneáši Syldovi a psaná v umírněném duchu kališnickém,
jest však prací nesamostatnou. zbc'žnou a nezdafilou. Proti
Kuthenovi bylo vlastně namířeno ·Jílo Václava Hájka z
Libočan. nejoblíbenějšího v lidu kronikáře českého z doby
předbělohorské, jenž dovedl obratně spojiti živly lidové
s prvkem humanistíckým a vlasteneckou oslavu národních
dějin s umírněnou tendencí katolickou. "ádav lIájt>k z
Libočan (: 1553) pocházel z rodiny kališné, ale přestoupil na
katolictví. R. 1527 stal se děkanem karlštejnsk~'m, ale pro
nesprávné ucházení o ten úřad sesa7..en r. 1533. Brzo potom
katoličtí páni ho \·ybídli. aby sepsal kroniku českou proti
chystanému dílu Kuthenovu. I dány Hájkovi nejen rúzné
kroniky. ale opatřeny mu též '\')'pisy z desk a jiné
pomůcky. Práci S\'Ou Hájek ukončil r. 1539 a předložil ji ke
schválení komisi. Dostalo se jí aprobace od sun'ů katolických po
vynechání někter)'ch zpráv rázu politického. Vydána byla
vsak teprve r. 1541 5 názvem Kronika českťÍ. Hájek sí pro

73