morialistiky. Z ciZÍch proudů, přinášejících pokrok v pojetí i v podání, působila církevní historiografie německé rl'formace. S ní se čeští dějepisci srovnávali stanoviskem pi'ísně kOllfesijním, měnícím občas obraz minulosti v náboženský traktát. Dokladem toho jest pokus o české CÍrkevní (I('jiny kališnického kněze Bohuslava Bílejo\'ského ( 1·11-10-1555). Ceská kronika (1537). řízený výhradní snahou podati dějinný důkaz o starobylosti a trvalosti přijímání pod obojí v naší vlasti. již od doby metodějské. Sousta vllě pečovala o své dějiny Jednota bratrská: i čelné spisy Budovcovy a Karla ze 2erotína se řadí do řetězce bratrského dějepisectví. K němu náležel také JaJmb Bílek, druh Augustův ve vězení křivoklátském (1516-1581). posléze duchovní správce v Napajedlích. Y pozdějších letech ži\'otních vypsal podrobně život Augustúv. Jan ,'afft't U 1614). dal pokmický ráz dějepisn}'1l1 pradm Historie o pilt'odll Jednot.11 a Meč GolilÍšút·, výkladu to posloupnosti knČ'žstva bratrského. Ve škole bratrské vycvičen byl Václav Břt>Žan (1550:},;i 161 S). archivái- a knihomík rodu rožmberského. Bylo mu uložcno. aby spoi'ádaJ rodové listiny a uchystal je pro sepsání dl'jin domu rožmberského. Když Krumlov r. 160prodán byl císaři Rudolfovi. Bi'cžan přestěhoval archiv do Ti'ebonl' a spořádal jej způsobem vzorn~·m. Pracovalo historii /'(Ólll)(TSké (Monumenta Rosenbergica), již rozdělil ve tři díly a dokončil r. ] 60n: z díla toho zachoval se jen stru('n~' \·~·tah a německé cizí zpracování. \' letech 1610 -1615 Břežan ""'psal jako poslední dva díly dějin rodu suše a dúkladně Žit'Ot p. \'ih'ma (/ p. Pdra \'oka :: Rožmberka. Z historikú mimo Jednotu vvnikl účastník bouřliv\'ch pražsk~'ch událostí z let 1524~1530. Byl to Bartoš písař (1470-1535). Rodák pražsk~'. byl několik let písařem nejprn.~ Il1alostransk~·m. pak staroměstsk\·m. Přidal se k luterské straně M. Jana Hla\'sv z Liboslavě: ta r. 1524. nabyvši v Praze pi-evahy. obsa'dila úřady městské. ale brzy byla od strany kO:1SE'n'atimÍ, podporované a:imini3trátorem Havlem Caherou. násilím potlačt'na. pi'Ínženci její pak vyháněni z města. I Bartoš nucen byl čtyři léta dlíti mimo Pmhu. \'l'áti\' se roku 1529. \'\'lí(;il události těch let na očištění své strany \'e spise K;,;1I.II o PO::dl'i::tilí j( dilčc1l proti dru1l!Ím čili Kronika o bO/lři pra:'{kr r. 152.". Látku čerpá Po\'l,tšině hotonl odjinud. proto \·kb·b do své práce 72