nost. Také následovníci jeho dbali náležitou měrou nejen
přesnosti převodu, ale i správnosti jazyka C'eského. Svědčí
o tom hojné poznámky, v nichž dotýkají se smyslu
originálu a odůvodňují svůj způsob překládání: poznámky ty
jsou též svědectvím značn)'ch vědomostí zeměpisných a
historických a dávají též nahlédnouti v bratrskou věrouku
a mravouku. Odtud již vrstevníci v díle tom shledávali
vrchol literární činnosti Jednoty. Již Veleslavín vážil si
pi'esné češtiny bible Kralické a pozdějiií překlady Písem sv.
namnoze spoléhají na tento překlad. který oceněn byl na
prahu vzkříšené literatury české jako nejlepší základ, na
němž nový jazyk spisovný muže dále stavěti.

Vedle bible Kralické užíváno, hlavně mimo Jednotu,
i biblí jiných: v nich se projevuje neobyčejný vzestup
umění knihtiskařského: to platí o biblích pražského ti~kaře Pavla
Severýna z Kapí Hory (1529. 1537), o bibli .Ylirim 1)(;1'8kl:
(}5·1O) a o pateru (1549-15751 vydání bible .Jiřího
'Mantricha z Aventina. mistra »černého umění« v Prazp. pro něhož
Sixt z Ottersdorfu pracovalo revisi textu biblického (t. zv.
Jlclalltri.§ka).

Ze starosti Jednoty o písei1 duchomí plynul zájem o
českobratrský žaltář. Starší žaltář, opětovné (od r. 1579)
v Kralicich otiskovaný, pochází od ~Iat. Červenky. později
se3tavil duchovní zpěvy z žalmů br .• Jiřík Strt'jc (: 1599),
vynikající spolupracovník Kralické bible. Pokm;y o
zveršování žalmu souvisí však ještě se snahou ustáliti v jazyce
českém verš časoměrný. Počátek učinil Blahoslav v
přídavku k Musice: po něm pokusili se o to ještě veršovci jiní.
podávajíce k teorii i praktické pi'íklady. Tak autor cenné
Gramatiky české (1577) a etymologické [{Ilitky slov
ČC.'Ikých (15b71. l\latouš Bf'n('šo\·ský. zvan)' Philonomus (1 :550
-1595), opat v utrakvisti<:kém klášteře emauzském v
Praze, převedl několik žalmu časoměrně počátkem sto!. XVII.
Pak skladatel jiné české mluvnice, v('decky vynikající
Grammatil'ae Bohemi{'ae librj duo (16031. Slovák, pusobící
jako profesor klasické filologie na pražské universitě. M.
\'a\'nnt'{' Bf'nedikti z Xudožer <1555-1615), vydal mistrovsky
\' časomíře přeložené Zalmy Iliktui ,. 'Jí.'mi' fr slJ í/{l ::pú .• w1)
l'uiill latillskúdl tn'Ulcllé (I ,'ydWIČ (1606) : Benedikt z
Nudožer jest první dusledn.\· a dumysln)' teoreti k časomíry
u nás. Cel~' žaltář v rozměrech antick)'ch převedl do češtiny
tepn-e Komensk<".

\·ec.ile kanC'lOll~llI bratrsk)'C'h brzo také jiná vyznání
mo
67