hlavně na universitách německých, styky se vzdělaností
frall<.'ouzs\{ou jsou skrovné.

Ale poměry hospodářské, politické a kulturní byly v
zemích koruny svatováclavské nerozluč ně spiaty s projevy
života náboženského. Protireformace pokořila nejen české
kališníctví a německé luterství, ale i Jednotu českÝch
bratří a ujala se neobmezené vlády nad národem, pokud
setrval v zemí - tento výsledek Bílé hory tvoří však již
obsah následujícího období. První z panovníků'
habsburských, Ferdinand 1., odpurce luterského protestantství,
podlomil vedle mocí odbojných mčst i rozmach Jednoty
bratrské a počal do Čech uvádětí protireformaci
jesuit·skou, což utužilo i jeho posta\'(mí panovnické. Za jeh0
syna Maxmiliána II. se šířilo nezadržitelnĚ: luterství, Čeští
bratří se zvláště na Moravě značně zotavili a v České
konfesi r. 1575 učinčn pokus sloučiti se zásadami husitů i
Bratří zásady luterské. Ten však do\'edli čeští stavové
uzákoniti až za Maxmiliánova syna Rudolfa II., na němž
vymohli r. 1609 t. zv. majestát, zaručující svobodné
vyznávání kalvinictvi, luterství i bratrství. a to nejen stavům,
ale i poddan~'m. Ale současně bylo patrno, jak
protiretormace katolická, chránčná urozen~'m panstvem a vedená
vysoce vzdt:'lan)'m duchovenstvem světsk~'m i jesuitsk)'m,
postupuje. Za katolicky naladčného. avšak lhostejného
císai'e Matyáše se napětí vyvrcholilo a za spolupůsobení
politickS'ch poměrů německ)'ch došlo v českém povstání k
osudné srážce.

Zcela nové poměry v české vzdělanosti a tím i v
písemnict\'í vznikly tím, že z ciziny zasáhli s v)'bojnou útočností
dva činitelé: německá reformace luterská a španělská
protireformace katolická. Reformace německá, vítězně
vedená M. Lutherem, zapouštěla v Čechách kořeny velice
brzy a sám Luther, stav se nadšen\'m obdi\'ovatelem
Husov~'m, se snažil získati Čechy pro' svou včc. ~lisionáři a
agitátoh nového učení měli úspěch nejen mezi německS'm
obyvatelst\'em pohraničním, ale i mezi Čechy urozenS'mi
a poddan)'mi, takže postup luterství znamenal zároveň
zřetelnou germanisaci. V první ti'etině XVI. věku sice
nápor luteránú byl v Praze zlomen, ale za půl století
přiznávaly se dvě ti'etiny zemského ob,n-utelstva k nO\'é víře. Tím
bylo ohroženo jak staré kališnictví. tak i Jednota bratrská:
četné polemické pi'estřelky. zachycené také slovesně. se
staly v)'razem tohoto napětí. Kdežto však kališníci (zvaní

58