s mravní opravdovostí stál proti všem ve službách slova božího. ki'esťanství evangelíckého, lepší spravedlnosti spole('ellské a demokratisace národa. T('nto celkový ráz vzdělanosti národní se zrcadlí i v českt'm písemnict\;í střední doby, zaujímající půlčtvrta století. Jl'1lO náph'l jest náboženská; na skrovné výjimky jest jeho ráz telldelll~ni neb naukový. při čemž i vědečtí autoři jsou ovládáni namnoze stranickým duchem nábožensk)'ll1, i když se snaží o spravedlívou objektivnost. Pro tendencí nezatížené tvoření umělecké a pro uvědomělé hodnoty formální je tu málo pi·edpokladů. Národ, jenž se byl výtvarně i slovesně účastnil s živým podílem západoevropské gotiky, prožíval jen úkradmo a prostředkovaně mohutné období ren('sanl'ní a zůstal navždy odstrčen od jeho uměleck)'ch a básniek,'ch hodli. V soumraku své reformace a hlavně za pobl'lohorského úpadku sv)'ch životních i kulturních sil osvojoval si nejen v rozkvétajícím malířství. sochařství a architektuře. ale i v skromném pís('mnictví leccos ze světO\'ého baroka. a ač zde žádná osobnost umělecká nevytvořila v~'značného díla básnického. přece tato \'lna e\TOpské vzdělanosti zúrodnila českou půdu, zvláště její vrstvu lidovou. Lidový ráz. kter)' vítězně pronikl v husitské i českobratrské r('formaci a namnoze se projevil též v pobělohorském baroku. musil ve střední době literaturv české svádt"ti stálé boje s humanistickou učeností a s \'li\:y latinsk~'mi a německ~'mi: to se obráželo zvláště také v jazyce spisovném. S hlediska filologíckého jest sti'cdní doba literatury české periodou pevně ohraničenou, S Husov}'m vystoupením spadá v jedno a jeho spisy jest namnoze kodifikován zánik jazyka staro(~eského: zároveú však bere za s\'é rozpor mezi jazykem spisovn}'m a mluvou prostonárodní a řeč lidu pražského se stává i jazykem knižním: toto zlidovění češtiny se ještě stupúuje v husitst\·í. kdy písemníct\'i vtiskují ráz spisovatelé latiny neznalí, To všecko přispívá k přervání jazykově literární tradice slovesně tak vyspělého XIV. věku. jehož plody upadají v zapomenutí. jsouce nesrozumitelny v~Tazt.·m i obsahem. a\'šak současně jest to doprovázeno n('b~'val~'m zemim rozpětím češtiny. pronikající všude i do náboženského obřadu a do duchovního zpěvu. V XVI. a XVII, stol. byla skladba česká silně polatiněna. zároveú však naplněna učeneckou těžkopádností a řečnickou strojeností. Současně vniká do slo\'ního pokladu ja 38