Střední doba líteratury česl?é.

(Od r. UO!) do r. 177·1, od Husova vystoup{'ní po pn'ní
proj(>v)' dm'ha osvíc{·nsl.ého i národního proti útisku.)

Veřejné vystoupení M. Jana Husi na sklonku prvního
desetiletí XV. věku přivozuje tak pronikavý obrat v českém
duševním životě, že se odtud ve všech oborech vzdělanosti
- tudíž i v literatuře - datuje období nové. Náboženské
hnutí národní jest vyvrcholením křesťanského nadšení
doby Karlovy, které se projevovalo nejen schola~tickou
hloubavostí a ohněm mystick}'m, ale i zájmem mravním; k
těmto rysům přibývá v XV. stol. j('ště sociální úsilí o obnovu
ve smyslu starokřesťanském. Ale kdežto se za věku Kar'la
IV. n~boženské snahy vzd{'lancu (;esk~'ch poslušnl'!
podřizovaly obecné autoritě církemí. postavil .ie M. Jan Hus
a silněji ještě jeho radikální náslerlomíci do příkrlo oposice
proti svrchovanosti církve a později i proti jejímu
lbgmatu. takže husitská a pak {'cskobratrská část národa se
\'ymkla z pospolitosti katolické. tvoÍ'Íc sn::lilO'l o nápravu
a očistu předpoklady pro protest:mtskou rt:formaci. Tato
smělá odluka náboženská byla provázena i kulturním
odtržením v(·t3iny národa ('eského od evro;)ské udělanosti
západní. procházející prá':ě tehr!y pi'erodem k hnutí
nnesančnímu: nejprve ducho\'é osamocení české. pak opoždění
za evropskou kulturou, pozděii ,!p;~ceia zd?i-ilá snaha oo;\'()·
jiti si alespoň částečně pokroky moderního duch?,
vyznačují celou husitskou. českobratrskou a namnoze i
pobělohorskou dobu {'eského v}'voje dějinného, Radikální přelom.
zp\.lsoben~· husitst\"Ím a dopro\'ázt~n}' revolučním zmarem
kulturních památek střed()věk~'ch, znemožnil pokračování
ve s\'ětl\'ch tradicích lucembursk\'ch, kdy česká
ndělanost stáia na evropském v~'sluní a' \' oború \·~·t \'arn{'n~
púsobila namnoze iniciativně, v Okr-ullll literárním pal<
vyrO\'llá\'ala krok s písemnictvím světov~·Il1. To byl nutl~~:'
dúslede k toho, že česk~' dueh s my~lenkov}'m zápalem a

37