toužícímu po vzdělání, i studentům vysokoškolským. Pro vědecké studium zůstanou i nadále základem a východiskem Přehledné dějiny ve svém 4. nebo pozdějším vydání. Účelem příručky byl stanoven také postup úpravy. V první řadě byl omezen soupis pramenů, ač je doveden až do r. 1946; jsou uvedeny výběrově jen práce nejvýznamnější. V písemnictví doby staré a střední bylo vypuštěno látky co nejméně, neboť jejich rozsah je již ve zpracování původním poměrně malý. Největšího zkrácení vyžadovala doba nová. Zde především bylo vypuštěno celé písemnictví slovenské; hlavním důvodem pro to byl vývoj událostí i vědomí, že musíme považovati slovenskou literaturu za celek samostatný; neméně v.šak rozhodovaly technické potíže při zjišťování nejnovějších dat v prvních měsících porevolučních, kdy pražské knihovny neměly slovenské knihy a časopisy vydané za války. Zcela byla vypuštěna literatura pro mládež, literatura náboženská a literatura konvenční; významnější spisovatelé, sem zařadění, byli vsunuti do celkového vývoje beletrie umělecké. Podstatně byla zkrácena literatura nauková. Z ní ponechány jen jazykozpyt, jmenovitě bohemistika a slavistika, literární historie, opět především česká a slovenská, a estetika; z filosofie uvedeni jen hlavní představitelé těch směrů, které se obrážejí v literatuře krásné nebo ve vědě; z historie jen hlavní zástupci. Ostatní vědecké obory byly vynechány zcela; nejvýše jsou uvedeni jen ti z jejich představitelů, kteří měli k písemnictví krásnému nějaký vztah. Podstatně byla zkrácena historie novinářství, především novinářství politického; vedle časopisů literárních a vědeckých jmenovány jen ty denní listy, jež svými rubrikami beletristickými nebo kritickými do dějin písemnictví krásného náleží. Kromě zrušení celých úseků látky byly vypuštěny i jednotli vosti. Byli vynecháni autoři, které Novák označil za méně významné: z Žijících ti, kteří se dosud umělecky natolik nevyhranili, aby znalost jejich díla byla pokládána za nutnou. Při výčtu spisů byla uváděna jen díla hlavní, charakteristická; zásadou byly zřetele pedagogické a stručnost. Látka byla doplněna do r. 1945, a to tak, že vývoj díla jednotlivců je sledován až k roku na.šeho osvobození a že kromě toho bylo nově zařaděno několik osobností, které se umělecky vyhranily v osudných letech 1939---45. Od kapitoly, která by souhrnně líčila společenské, duchovní a kulturní podmínky, za nichž se živořilo a zmíralo za pro n