Nemoc a smrt zastihly Arna Nováka ne na konci, ale uprostřed práce,
z níž plně uzavřena zůstává jen jedna, ovšem nad jiné důležitá část:
Přehledné dějiny literatury české. Jako dělník veliké stavby, jenž splněním
jednoho úkolu se ocítá hned zas před úkolem novým, nepomýšlel na to, aby své
dílo v dohledné době přivedl k obvyklé bilanci Sebraných spisů. Sám
shrnoval své jednotlivé synthetické studie v knižní soubory jen čas od času (nejvíc
v době docentury na pražské universitě, nezaměstnán ještě tolik náročnou
profesurou a žurnalistikou), když řada studií přímo volala po
architektonickém zčlenění v knihu. Analytické práce literárně historické, hlavně ze svých
počátků, pak pro knižní trh nepřipravil vůbec nikdy. A tak veliká část jeho
rozlehlého díla literárně historického, kulturně historického a kritického
zůstala doposud jen v otiscích časopiseckých. Bude úkolem literární vědy, aby
po důkladném zvládnutí neobyčejně rozsáhlé látky, kterou představuje dílo
Arna Nováka, přistoupila jednou k úplnému a kritickému vydání veškerých
jeho prací na základě živého vývoje Novákovy osobnosti a po zevrubném
prostudování srovnávacím. Pro ten čas je takové úplné kritické srovnání sotva
možné. A přece právě dnes mluví dílo Novákovo s naléhavou aktuálností ke
všem, kdo se zamýšlejí nad duchovní tváří národa a jeho kultury; právě dnes
si inteligence, hlavně mladá, žádá k Novákovu dílu přístupu. Ten však je jí
namnoze znesnadňován tou okolností, že řada nejdůležitějších essayistických
souborů je dávno rozebrána a řada jiných existuje jen virtuálně, v časopisech.