Síla této veršové tradice proráží nepokrytě i
vyzrálou poesií Jaroslava Seiferta,prošedšího
kdysi. výrazovou virtuositou a rafinovaným
umělectvím poetismu a přiklonivšíbo tse později k
proletářské poesii s vírou v revoluci a SSSR.
Ale ani citovost inspirace milostné, ani obdiv
pro ženský půvab a vděk zemi a j,ejím věčným
darům nezůstaly básníku odepřeny.

Nežádala sama kulturní rovnováha toho, aby
hylo po dogmatu .absolutna náboženského, po
požadavku absolutna sociálního prohlášeno také
heslo absolutna básnického jako další účinná
odpověď na relativismus 'předchozího období?
Stalo se to brzy pod vesele vlajícím praporem
poetisl1lu, který - důsledněji než I'ars pour
I'artisté doby Vrchlického - volal po básnictví
čistém, nezúženém ani společenskomravním
posláním, ani myšlenkovým obsahem, ani citovou
funkcí, a mínil se ,spokojiti pouhou smyslovou
a smyslnou hrou obraznosti násobící rozkoš
lŽivota.Myšlenkovým východiskem českého
poetismu, podobně jako surrealismu francouzského,
jest kult podvědoma,odkud se bez kontroly
10gi~y a postupem přímo snóvym hrnou vzpomínky,
představy, metafory někdy v tlumech působících
paradoxně, jindy prostě beze spojitosti, aniž
básník koná práci třídící, pořádající a vybízející,
odkudž plyne chaotičnost básnění poetického,
zvýšená ještě uvolněním, ne-li rozbitím
mluvnických forem, převahou substantiva nad slovesem,
nedostatkem větné členitosti. I v nejkouzelnějších
obrazových a metaforických ohňostrojích, Jež jsou
spojeny se jménem Vítězslava Nezvala,
smysl
79