slučuje venkovského .mudrce a moderního
deterministu s básníkem a dosahuje v dušezpytných
povídkách i společenských románech dojmu ži"
votní totality, ať maluje nové vesničany svého
středočeského domova, nebo ať líčí pražské
měšťanstvo. Realismus značívá často, že
pozorovatelská činnost přeroste v spisovateli jeho
obraznou tvořivost a že se V látce věcně zajímavé
úplně ztratí osobnost básníkova, při !čemž dílo
trpívá nedostatkem umělecké volnosti a
spontánní poesie; v tomto smyslu jsou uvedení
romanopisCi typickými realisty. /

Jako v době Nerudově nachází realismus
výpravný svůj do{>lněk v realismu scénickém, k
němuž se propracoval ve zr.alých svých hrách již
Ladislav Stroupežnický, kdysi hotovitel
hřmotných historických truchloher a řezbář
archaistických genrů: dostačil-li mu zprvu rušný pohyb
barvitých figurek lidových, o něž ani později
nebyla ve vesnických dramatech českých nouze,
postřehl, dozráv, že musí vážiti tragiku ze
společenských proudů současného života, kde činy
jednotlivcovy mají dosah sociální. Neprovedl
všeho, co mu tijnulo na mysli, ale prorazil dráhu
ná"ltupcům, kteří pak v látkách dělnických i
měšťanských, studentských i uměleckých hledali
pod barevným povrchem ostře vypozorované
skutečnosti hlubší proudy, často s vzácným
darem rázovité povahokresby, zřídka se štěstím
v osnově tragických konfliktů. Jména
realistických těch dramatiků jsou namr..oze stejná Be
jmény realistických vypravěčů; jeden z nich 'Však,
Jaroslav Hilbert, užívá skoro výhradně jasné':

63