vesměs neocenitelná pro poznání životní skutečnosti v Cechách, kde stále zřetelněji zemědělec ustupuje továrnímu dělníku, a kde měšťanstvo l':adobro odkládá patriarchální formy, přizpůsobujíc se mravům a nazírání západní Evropy. Starší z českých realistických povídkářů pracují způsobem genrovým a na figurkách láskyplně vypozorovaných ukazují, _ kterak formy života obměňují lidské povahy, stavějíce je před zvláštní mravní otázky. Tak Ignát Herrmann, rozmarný i soucitný kronikář drobné buržoasie pražské, mistr humoristické kresby přídechu sentimentálního, nebo Karel V. Rais, střízlivě pravdivý a při tom jímavě účastný zpravodaj o rodinných i