v niž se stal osvoboditelem národa tl tvůrcem
Československého státu, zasáhl do národního
života zvláště účinně jako vědecký org~isátor a
jako kritik. Po spisovateli žádal tento
obdivovatel velkých ruských romanopisců a vyznavač
životní kultury anglické vyhraněný světový názor
a živý vztah k mravním otázkám přítomnosti;
povzbuzoval ho, aby, oprostě se od umrtvujícího
historismu, studoval skutečnost kolem sebe a
nepřijímal předsudků, posvěcených
sebectihodnější tradicí; proti umělecké hře a diletantskému
rozkošnictví zdůrazňoval mravní opravdovost
básníka, jenž se nesmí vyzouvati ze všelidského
úkolu nové doby, totiž z organisovaného 'Úsilí· ()
sociální spravedlnost. Tyto požadavky
znamenaly převahu stanovisek obsahových a
názorových nad kriterií formálními, cenily na
6pisovateli vice umění pozorovatelské než tvořivou
obraznost, stavěly krásné písemnictví do služeb
sociálních tendencí a mravní výchovy. Nebyly
ovšem novinkou, ježto láska ke skutečnosti
provázela české písemnictví odedávna, a zájem o
společenské problémy byl básníkům uložen již
Nerudou, ale působily nyní velmi mocně, ježto
se shodovaly s celkovým ovzduším evropským a
byly !!> krásným zápalem hlásány osobností
nevšední: mužem světového rozhledu, jenž
neomylně cítil naléhavé potřeby vlasti, idealistou,
který žil a myslil v dorozumění se starou tradicí
českých dějin a zároveň hleděl do budoucnosti,
kritikem-filosofem, pod jehož zdánlivým
rozumovým chladem se tajil oheň tvůrčího úsilí.

Mezi spisovateli, přijavšími Masarykovy zásady

59