obrazu", ovládal nejlépe romám silně
prostoupený živly subjektivními a volnou rapsodii
epickou, psanou blankversem. Své látky volil ze
širé oblasti pověstí a bájí keltských, románských,
germánských a ruských, někdy zabloudil až na
nejzazší východ japonský a čínský, než i jemu
vstup na domácí půdu značil zpravidla vzpružení
tvořivosti - dávno budou zapomenuty jeho
parafráze zpěvů o Karlu Velikém, jeho veršované
letopisy lásky, až jeho mužně ;ušlechtilé
evokace staročeské bohatýrské dávnověkosti
"Vyšehrad" i jeho dušezpytný autobiografický
román touhy a smutku "Jan Maria Plojhar" stále
budou čítány jako nejlepší odkaz novoromantické
episody v Čechách.

Básníkem naskrze renesančním jest naopak
Jaroslav Vrchlický. Z plachého syna nezámožné
obchodnické rodiny, krutě stíhané osudem, ze
zádumčivého vychovance venkovské fary a
pražské university, ze světobolného lyrika v tradičním
slohu učinila trojí závažná událost mladých let
renesančního umělce, optimisticky velebícího
život a vývoj: pobyt v Italii, šťastná láska, plná
smyslného kouzla a studium franoouzských i
vlašských básníků. Již tehdy vedle neuvěřitelné
tvořivosti básnické, kterou lehkost a virtuosita
občas měnily v improvisační překotnost, zahájil
mladý poeta, vyzbrojený úžasnou vnímavostí a
vzácnou literární kulturou, svou neúnavnou
činnost překladatelskou. Jí děkuje česká literatura
za tlumočení všech hlavních velkých básnických
děl francouzských a italských od renesance do
naší doby; později přibyli i básníci germánští.

54