rámi i učenecké, druhý předvádí účast lidového
zástupu z českokladského pomezí, domova to
Jiráskova. Zde i onde podporoval historickou
evokaci jemný smysl pro rozhraní mezi
rokokem a empírem i krajanské vzpomínky na rodný
kraj v Čechách severovýchodních. Chybí-li těmto
cyklům žádoucí soustředění často i dějová
jednota, podařily se ve dvou ,skladbách Jiráskovi
mistrovské kusy historického vypravovatelství:
v "Psohlavcích" velkorysá epopeje ,selského
vzdoru a českého zápasu za právo, 8 v "Temnu"
úchvatná elegie národního úpadku v XVIII.
století; onde úsporná kresba zjednodušených
karakterů, tuto sytá malba náladová dostoupily
monumentality. Jiráskovy knihy - vedle románů
a novel také několik historických her ~ jsou.
školou národní energie, zdrojem síly k zápasu
za staré dobré právo, tedy mravním činem vedle
své hodnoty literární; není divu, že vděčný
národ promíjí svému zasloužilému vychovateli
psychologii občas mělkou, komposici ~volněnou a
provedení leckdy chvatné. Bez tendence, zato
s řídkým uměním evokačním křísil životní útvary
XVI. a XVII. věku Jiráskův druh, učený a břitký
archaista Zikmund Winter, virtuos v
drobnokresbě a v groteskním humoru; zvláště Be jeho
intuici, která ovšem prodělala školská léta v
archivě, poštěsti1o obnoviti starobylou Prahu, II.
to mnohem životněji, než učinil způsobem
naukovým její dějepisec Václav Vladivoj Tomek,
studený a suchopárný konservativec ze školy
Palackého.

Není poslední zásluhou Jiráskovou, že ukázal,

49