př~dsudky, lidoví novináři v časopisech i
brožurkách tlumočili nové názory vrstvám nejširším.
Ale pokud tyto pokrokové snahy osvícenské i
lidumilné přímo přicházely od vídeňské vlády
nebo byly od ní podporovány, přinášely fl sebou
veliké nebezpečí národní; bylyť zároveň
pomůckou rakouského centralismu, který neuznával
historického státního práva českého, a
germanisace, která mínila všecky národy v Rakousku
obětovati fantómu jednotné národnosti ~tátní.
Tento tlak, prováděný .s velkou rozhodností,
vzbudil stejně rozhodný protitlak v Čechách, ft
zde jsou prv.opočátky národního ,uvědomění a
vlastního obrození českého. Proti vídeňskému
centralismu opřela se staV'ovská slechta, jejíž
práva byla vážně ohrožena a jala se horlivě
podporovati ušlechtilé snahy některých učenců z
kněžského i laického sboru, kteří 'vystoupili na
obranu českého jazyka a české národnosti.

Leč běda! Jazyk český, v,ěrně zachovávaný v
mluvě lidové, nebyl vzdělanctim běžný; jeho
mluvnické ústrojí bylo neprozkoumáno, takže pošetilí
novotáři, neznalí jazykové tradice, v něm řádili
bez přítrže; pronedbav půl druhého století
kulturního vývoje, nevyhovoval potřebám vědeckým.
Steině nesnadno bylo opírati národní uvědoměni
o historickou tradici, která byla značně zakalena
předsudky protireťormačními: nejslavnější doby
národní minulosti byly buď zapomenuty nebo
provázeny opovržením a potupou; dějepisné památky
byly rozptýleny a berlání nepřistupny; bajky
kronikářůa legendy náboženských zuřivc6
nahrazovaly v lidových myslích skutečný obraz
:vlastene
24