a s ní národní vědomí. Tvořivá fantasie lidu
zbásnila právě v těchto těžkých dobách V Čechách,
na Moravě i na Slovensku ony čarovné písně,
hned hluboce zádumčivé, hned výbušně veselé,
někdy ironicky štiplavé a jindy milostně něžné,
plné vůně lučin a lesnatých strání, které
zanedlouho měly pomáhati umělcům básníkům při
hledání a nalézání pravé poesie.

Nastal-li v poslední pětině XVIII. věku přece
obrat k lepšímu, z něhož pak Be vyvinulo celé
národní obrození ve veškerých směrech
duševního života, bylo to podivuhodným, ať nedím,
zázračným výsledkem toho, že se spojily dvě síly,
ktelé napohled byly zcela různorodé: mohutné
kulturní proudění evropské splynulo se
sebezáchovným hnutím národním, jež vedeno
vzdělanstvem, čerpalo stále sílu ze zdr,avého o svěžího
jádra lidového. Dva osvícení panovníci
habsburského rodu, kteří podle vzoru svých druhů na
ostatních trŮl1echevrop8kých vnesli do
starobylého a zpátečnického císařství skutečnou osvětu
a ušlechtilé lidumilství, poskytli hospodářskými,
sociálními i právními reformami českému lidu
možnost zdárného vývoje; ve vzdělanstvu za
podpory vlády a pod vlivem zahraniční vědy o
filosofie nabyl vrchu osvícenský směr, jenž důsled·
ným racionalismem, neohroženou kritikou a
bezohledným popíráním tradice znamenal porážku
jesuitské protireformace. Universita stala se oh·
niskem skutečné vědy, vedle ní vznikaly učené
společnosti s horlivou činností přednáškovou i
publikační, kritické časopisy seznamovaly s
naukovým ruchem za hranicemi a potíraly vžité

23