nad jeho pokořenou a umlčenou vlastí temnoty,
jež nemají sobě rovných v dějinách vzdělaných
národů. Vylidněny krvavými exekucemi i
násilnou emigrací, zbaveny domácí šlechty i
skutečného vzdělanstva, ochuzeny hospodářsky,
zeslabeny politicky, staly se Cechy výhradnou kořisti
jesuitské protireformace, která zmocnila se
university, škol, tisku a zahájila sLovem i ohněm
vyhlazovací činnost proti všemu, co připomínalo
prokletou reformaci. Ale za spálené knihy
kacířské nedovedli dáti katoličtí horlivci, mezi nimiž
zprvu. nechybělo vlasteneckých milovníků
národních dějin a mateřského jazyka, jako
spanilomyslný historik Bohuslav Balbín, rovnocenné
náhrady, neboť jejich kazatelská a lyrická produkce,
málo souvisící s živ·otem národa i fl myšlenkovým
duchem evropským, zasluhovala jen zřídka a
výjimkou ve svém katechetickém zaměření a
thematickém omezení názvu literatury; v XVIII.
století pak postupně dohasínala. Latinské a
po~ději i německé knihy zaplavily Čechy, kde nyní
i školské vzděláni octlo se v úpadku; jazyk kazil
ft porušoval se víc a více vlivem němčiny i
zvráceným úsilím nevzdělaných puristů; smysl pro
dějinnou souvislost uměle byl vyhla~en metodami
jesuitskými. V polovici věku XVIII. nebylo nikde
naděje, že národ takto přitlačen)' k zemi mohl
by se kdy vzpamatovat. Avšak v selském lidu se
udržoval plamének zdravého života národního,
Řeč :.Iachovávala si svou tvarovou i výrazovou
přesnost, své metaforické bohatství, své gnomické
kořeni. V pověstech, zkazkách, místy i ve
vzpomínkách náboženských sekt žila dějinná traclice

22