neJSUD., neznaJlcun kázně a opovrhujícím každou formou
její, v požárech egoistické lásky, v plamenech bezohledné
vášnivosti spálily celou svou bytost a naplnily vzduch prud.
kými výkřiky rozkoše neb hrůzy ze samovolného žehnutí:
v našich dnech jsou tyto básnířky, jakési to protichůdkyně
Karoliny Světlé, nejnebezpečnějším problémem ženské lite·
ratury, ať se již maskují novoromanticky dekoračně či na·
turalisticky reformně (Karolina Světlá odkázala svým dě.
dicům subjektivism naprosto jiný: onen, jenž touží po kázni
a po ovládnutí, po prohloubení a zdokonalení, po vzestupu
k vyšším hodnotám mravním). I v domě ženské kultury
jsou příbytkové mnozí, a odkaz Karoliny Světlé mohou
vykonávati i ty spisovatelky, které posvětily své dílo kladné
tendenci společenské, ať sluje zušlechtěním rodině či prá.
vem na dítě, i ony básnířky, které ženino já vedou po
stupních estetické kultury k čistšímu a volnějšímu lidství. Arciť
na jednu podmínku jest vázáno právo těchto tvůrkyň
nového ženství dovolávati se Karoliny Světlé jako své pra·
mateře a inspirátorky: za hlásaným zákonem musí státi
celá osobnost, plná a nedělená, bez kompromisu a bez frasí,
osobnost, která má odvahu své zásady žít. Teprve dnes,
kdy z intimních osudů básnířky" Vesnického románu" jsou
odhmuty opony a clony, vidíme, že i subjektivistky mezi
našimi spisovatelkami patří k dědičkám odkazu Karoliny
Světlé. Dosud byly mezi ně počítány pouze ony z našich
auktorek, které své já přemohly a zároveň obohatily objek.
tivním studiem, jmenovitě lidové duše a lidového bytu.
Jedny z nich, povahy více smyslové a naivní, vrátily se
takřka k metodě Boženy Němcové a pokoušely se zachytiti
barevný obsah života venkovského; druhé, nadané spíše
intelektuálně, vnikaly pod pestrý povrch do hloubek
lidového myšlení a cítění a pokračovaly tak v postupu bás·
nířky "Nemod1ence" a "Několika archů z rodinné kroniky".
Velkými umělkyněmi staly se však teprve tehdy, když
v románech svých při veškeré příkré objektivnosti podaly,
nejinak než jejich velká učitelka, podobenství a příměr
svého viastního, tragicky žitého a eticky zhodnoceného

85