z Veleslavína a Bohuslav Balbin nebo JOBef Dobrovský
a Josef Jtmgmann; je-li u oněch kritika skryta v
poznámkáoh historickýcht zastírají ji u těchto výklady filologické
- u Blahoslava dlužno vyjmouti ji ze spisů obojího cizut
jako vůbec bývá mezi kritiky období humanistického.

Pozornější čtenář spisů Blahoslavových, budttež
jakéhokoliv obsahu a poeházejtež z kterékoliv jeho fázet vycítí
z nich vyhraněný temperament kritický. Jan Blahoslav si
nejčastěji ozřejmuje správnost názoru neb výrazu tím, že
posoudí a zhodnotí pojetí a podání nesprávné a to nikoliv
jako cosi neosobního, nýbrž jakožto znak povahy
spisovatelovy. Jest v tom kus temperamentní záliby pro pole.
miku, ale Blahoslav neprovádí ji samoúčelně, nýbrž aby
sám dospěl vyvrácením omylů pravdy be1lpečnější.
Vypořádávaje se takto s odpůrci, jejichž soudy pokládá za
škodlivé, i s předcihůdci, které míní doplniti názorem zralejším
a přesnějším, projevuje Blahoslav dvojí rys, jenž jej řadí
v nejtěsnější blíZlkost slovesných kritiků modernícih. Stačí
přečísti v šesté knize "Gramatiky" několik skvělých a hut.
ných listů, věnovaným rozsouzení řady českých spisovatelů,
jmenovitě bratrských a humanistickýcht aby vysvitla tato
dvojí vloha: proměniti kritický soud v životnou
karakteristiku a uhodnouti povahu některého a~tora rozborem jeho
slohu a formy. Arciť sloh a forma nejsou pro Blahoslava
ani v hudbě, ani v básnictvít ani v umění kazatelském čímsi
absolutním; vždy táže se humanistický estetik, pokud sloh
hoví jeho ideálům díla slovesného a hudebního. Ač v
názorech těch závisí namnoze na mechanické a imitační
krasovědě vlašsko-italské renesancet neupadá přece v čiré utilitář·
ství a v plytký racionalismus: po umělci požaduje vedle
učení a cvičení také vrozenou schopnost, a básnické i hudeb·
ní dílo má podle jeho názoru netoliko "rozumově učiti
a citově hýbati i ponoukati", ,nýbrž zároveň "zplozovati
libost smyslovou" - jaká "prostrannost a volnost" pojetí
v době, kdy se ktasovědné přemýšlení vyčerpávalo stude·
nou kázní pravidel a předpisů o napodobě a o rozumových
předpokladech a záměrech!

28