Pan p4vodn~' řecký b4h les4. lIt!cI.
.putevc4, p.o.léze povýlený na
Iymbolidt~ bolatvo vlehomfra~ kterak
tato obmba zasáhla Vrchlického a
vepsala se i do jeho
materialistickopantei.tick~ filosofie, vylo!il F. X.
Salda v úvod~ k DopisWn Jaroslava
Vrchlického se som Podlipskou
(1917) .tr. LlX-LXII a odhalil
V tom vliv Hugdv; I dm souvisf
velká řada 'Vrchlického básnf o
Panovi od "Pana" v "Duchu a světu"
po "Probuzenf Panovo" v
"Perspektiv!ch"

pantheismus filosofický názor, který,
neumávaje Boha mimo svět,
ztoto!6uje .v~t s bobkou podstatou a
pHrod~ dává utonouti v Bohu; u
Vrchlického dlouho zápasil s
křestanským monotheismem

PtI1ky Hm. Sudičky (řec. Moiry)
pravidelně uznávány tři, Klotho
(Přadlena), Lachesis (Losující), Atropos
(Neodvratná), na představě o nich
zbudoval' Vrchlický m. j. "Knihu
Sudiček" (1895)

Patmos ostrov Egejského moře,
tradice tam klade vidění sv. Jana,
zapsaná v Apokalypse

Penelopa královna na Ithace, vl!rná
chot Odysseova

#lePlos ř. hromadný název hellénského
Jatu

Pm pers. bájeslovné !enské bytosti
neobyčejné krásy, mladistvé sUy
v podání iranských národ4

Pinrot vl. Petřfček, lalek ve hrách
i na ťlesích od dob franc. rokoka

Plot6n 427-847 př. Kr..) vMčí řecký
filoso ze lkaly Sokratový,
zakladatel idealismu; Vrchlického poměr
k němu, přes četné nadlené zmínky
myllenkově vlastně chladný

IJleiada řec. souhvězdí

Pocofila sličná paní z dob vrcholné
renesance vlalské

Poesii komanduj, jak d~l Goethe
("Volná chvíle", ze "Žamberských
zvonfl" 1901), citát z "Předehry na
divadle" ke Goethovu •• Faustu",
kde praví ředitel k divadelnímu
básnfku: "Kdo za básnfka vydává
8e, ten komanduj mi básnictvf"

Po tnetli letech (z knihy "Dule
mimosa" 1905) věnováno památce.
básnfkova otce Jakuba Fridy, jen!
zemřel v Cisté r. 1874 a tam jest
i pochován, báseň. se nese k hrobu
otcovu

Poussin Nicolaus (1574-1605)
proslulý francouzeký maHř
klasicistického směru.

profil pohled na obliče.i se strany,
pfeneseně: tvář, tváfnost

Prometheus v řeckém bájeslovf titan,
jen! lidem proti Diově vdli dones~
ohell a za trest pfikován ke
Kavkazu, a! ho Herakles osvobodil;
symbol lidského důmyslu a
sebevědomí, jež i bohům vzdoruje

Psyche u' Rekfl zosobnění lidské dule
v podobě dívky s motýHmi křídly,
milenky Erotovy

pudding angl. moučník

Puk u Angličanfl a v jejich básnictví
lelmovský dibHk z dru!iny
královny Mab

Puškin Alexandr (1799-1837)
největlf básník ruský, jen! dovedl
v národním duchu spojiti klasičnost
s romantismem

Pygmeové PYlP;maiové trpasličf
nár4dek starověký

Pythie kněžka Apollonova věldcí
v Delfách

Rabelais Fran~ois (I490-1558) slavný
satirik francouzské renesance, autor
románu •• Gargantua a Pantagruel"

rafa franc. plémě .

Renaissance nová (záv~rečná báseň
sbírky "Skvrny na slunci" 1897)
poutá se k francouzskému hnud
novohellénskému, hlásajícímu krásu
a rozkol jako hlavnl zásady !ivota
mravnlho a kulturního. V čele jeho
lel Pierre Louys, autor románu
"mravů antických" "Afrodité"
(1896)

resignace (lat.) zfeknutí se něčeho,
odevzdanost, sebezapfení

ríspetti italská forma lyrická, vhodná
pro Ikádlivý neb satirický úsudek,
skládá se ze tff sloh, prvnf 8,
druhých dvou 2verlových s rýmy onde
.třídavými, tuto sdru!enými

lIS 490-18.

225