nictví staroindického, sanskrtského, které Jungmannovi a jeho ~kole zprostfedkoval
hlavně německý filolog a kritik Friedrich Schlepel, oslnilo celou dobu
romantickou, zde vlak Palacký projevuje v&ěi indicke vzdělanosti kritickou
zdrženlivost pravého klasicisty. Obzornost, obzíravost, opatrnost. Brahmani, kněži
staroindičtí, nositelé ve~keré vzdělanosti tamní. lonický rod, z feckých hlavních
kmene lon&, Dor& a Aiol&, byli lonové usazeni ve středním Řecku,
nejnadaněj~í, k nim náldeli také Attičané a vědina kolonisro feckých na ostrov'ech
a ." Malé Asii. Potahy, vztahy. Krasouma, krásná um~ní. Fidias neb Feidias,
slavný sochaf atrický V. století pf. Kr. doby Periklovy. Polykleitos, proslulý
sochaf řecký, současník a sok Feidiův. Pythagoras, věhlasný a filosofický myslitel
řecký, století VI. pf. Kr.

Z"klady krásovědy. Hlavním estetickým dílem Palackého, o n~mž pracoval
v I. 1819-1823, měla býti "Krásověda čili o kráse a umění knihy patery'<,
soustavný a my~lenkově namnoze samostatný výklad estetiky, kterou Palacký
pov'ažoval za vědu s obsáhlým úvodem do metafysiky, psychologie a filosofie
vdbec. Ale z pěti knih napsal pouze knihu první, vědí ěást knihy druhé a malý
zlomek knihy tfetí a tyto partie uvefejnil teprve v III. sv. svého souboru
"Radho~t" r. 1871. Nové vydání v III. sv. "Drobných spisů" sv. IIS-18S,
péčí L. Čecha. Ten r. 1885 podal studii "Palacký jako filosof" (v "Osvětě"),
kterou nyní doplňuje a kriticky prohlubuje spis Josefa Fischera "Mynenka a dílo
Frant. Palackého" (1926 a 1927). Obě na~e ukázky srravujícf se textem
Cechovým, první z prvé, druhá z druhé knihy "Základu krásovědy", soustledí se
kolem obou základních zásad myšlení Palackého vdbec, božnosti a humanity,
které unavují také Palackého klasicismus, opírající se dílem o antické učení
Platonovo, dílem o německé myslitele klasické Herdera, Kanta, Schillera - se
v~emi netoliko v teorii, ale i v životě, pojilo Palackého mravní zanícení a etické
usilování, nerozlučně spojené s estetickým pojetím světa.

I. Božnost, poslední účel života lidského. T. G. Masaryk ukázal v "České otázce'<
1895 se zvlHtním ddrazem, kterak my~lenka božnosti, nerozlučně' sloučená se
zásadou humanity, jsou jádrem ideového úsilí Palackého a kterak se v tom
Palacký shoduje s Kolárem, ale zároveň ho prohlubuje a opravuje. Jiskra božswl.
srovn. s tím svrchu Safalíkovu b!seň Jiskra božství. Šlakovati něco, po něčem
pátrati, sHditi. Jestota, jestotný, jsoucnost, bytnost, bytostný. Poznavajícnost,
schopnost poznávací. Otvarnost, schopnost vytváfeti. Pravitelsk4 platnost,
regulativní platnost, Potah, vztah. Veličeti, zveliěovati. Usobiti se na sobě samém
se zaloHti. Nezávisnost, nezávislost. Srodnost, sourodost. Jest bytn4, bytuje trvá.
Určivost, moc určující. Výtržný, bezúzdný, výstfední. Ve vnitřnosti bytu svého,
v nitru své bytosti. Svědomi jsme, vědomi jsme, Završovati, vyvrcholovati.

ll. Svrchovaná idea člověčství. Tato stat, zahajující druhou knihu krasovědy
Palackého, nazvanou ,,0 krasocitu", obsahuje hlavně ve svém závěru (od slov
"Následovně božnost a svrchované člověčství'< - "schopnost jest'<), základní
formulaci klasické humanity Palackého, vzdělanou na zásadách Herderových.
K tomu praví Josef Fischer v uved. díle sv 1., str. 81: "Humanita je Palackému
vddčí hv~zdou od mládí. Humanita dala mravní oporu mladistvému horování
pro svobodu ve jménu ddstojnosti lidské, z něhož vyrostl později neochvějný
liberalismus osobní i národní - skrze humanitu se pojí v organickou jednotu
Palackého estetika a etika, ale i jeho klasicismus a pozdějJí liberalismus".
Vystaviti, představiti. Ponětí logická, pojmy logické. Sestejniti, stejnými učiniti,
ztotožniti. Pudové, pudy. Cit podstatnosti, cítění vlastní podstaty. Sama sobE
nevystíhlá, sebe samé nevystihující, nechápající. Dobrovolení, svobodné
rozhodování. Zahřížen, pohlíženo Osoblivost, vlastnost, zvláhnost. Ustoupá, ustupuje.
Otočen, obklopen. Předmětenstvo, svět objektivní. Pokročně, krok za krokem.
Zázvuky, názvuky. Určitelnost, možnost býti určenu. Svědomost, vMomí,
povědomost. Překlad Schillerova disticha, filosofického epigramu, který lapidárně

142