vraha pomstu hřebec? Zda vilečný hřebec arabský vzklenuté hřívy nekyne
plfkladem také nám, když, povzbuzuje k válce, supí vzdorem a odvahou ke svým
příslušníkům, pomstou proti vrahům? Buben z kůže tižkovy i ve "Slávy Dceři"
dovolává se Kollár několikráte pouhé pověsti, podle na neplátelé prchali,
sotva zaslechli hlas bubnu, potaženého Zižkovou koží. Nestřete mi k tišen!.
mravokárníci, poslušnost: nezastírejte se ke své útěše, mravokárci, poslušností.
Storuký Briareus, storuký obr, syn Uranúv a Gaiin, účastnil se boje Titanů
s Olympany jako pomocník těchto; poražené Titany hlídá jako vězně v Tartaru.
Náleží k oblíbenému bájeslovnému aparátu Jar. Vrchlického. Lilium misíce =
bílý srpek měsíce, odznak turecký, stejně iako orli fímských legií značí vojenské
odznaky vůbec, které básník touží ve vítězném boji nepřátelům ukořistiti a
zaraziti na témě Vyšehradu, nejstaršího knížecího sídla slovanského. Až bych
jsem = až bych.

Královédvorský rukopis. Kollárova 6da z r. 18z1, opěvující význam Rukopisu
Královédvorského a nalezení jeho Hankou 16. září 1817 v Králové Dvoře,
projevuje nejen nadšení pro domnělou staročeskou památku hrdin~kého básnictví
slovanského, ale i přesvědčení o lidovém původu skladeb. stavěných zde na
roveň dílům epiky světové. Pozdější znění, mimo jiné změny obnovilo censurou
potlačený passus o dvou slokách, 3. a 4., naplněný politickým rozhorlením do
přítomné zotročilosti slovanské. Dadoucí, dav'ší. S bardy si hrá Nimec, bardové
národní pěvci kelthí v Irsku, Walesu a Skotsku, ktefí se od začátku stledověku
udrželi až do věku XVIII., nejslavnější z nich byl Ossian; Klopstock a jeho
romantičtí stoupenci, přisuzovali mylným dohadem (snad Kol1árovo "si hrá"
jest narážkou na pochybnost o skutečnosti toho mínění) takové bardy i pravěkým
Němcům. Hekla, sopka na Islandě, zde Kollár bardy patrně zaměnil se
starogermánskými pěvci skaldy. Roztřen = rozetřen. Prachtě = prach + tě (enkl.)
Struna předků svých znedbala šrámy hojit potomků = struna předků zanedbává
hoiiti otrocké jizvy svých potomků. Zástěry = záclony. Sloní mi záře =
záře mně zaclání. Vary to = strunný starodávný nástroj. V chrámu jim
ustlala: Hanka předstíral, že rukopis Královédvorský nalezl ve sklepení
kostelní věže ve Dvoře Králové, "přebíraje se v' žižkovských střelách"
(odkud i Kollárova narážka: strážné kopí a zbroj postavivší tižkovu jak
cheruby svaté k ní). Čestmír, hrdina zlomku Cestmír a Vlaslav. Oldra, kníže
Oldřich vystupuje ve zpěvu o vyhnání Polákli z Prahy. Záboj, hrdina zlomku
o vítězství Záboje a Slavoje nad cizákem Luďkem, Jaroslav, vítěz nad Tatary
u Hostýna ve skladbě O velikých bojech křesťanů s Tatary. Sem rýl a jemných
cožkoli nástrojů zniklý vyvrátil důvtipu Herkulan, t. j. jako v italském městě
Herkulanu, zasypaném kdysi Vesuvem a vykopaném pomocí rýčů a jemných
nástrojů, tak zde důvtip vytrhl zbytky staročeské z trosek. Uzřic = uzřevk
Novou založme z těchto dávné si zbořenin vzdělanosti pevnost = založme si
novou pevnost vzdělanosti (národní) na těchto zříceninách; proti klasicismu,
stavějícímu na základech antických, volá zde Kollár po slovesné kultuře čistě
národní, vybudované na dávné tradici, zosobněné Rukopisem Královédvorským.
Zalkání nad smrtí Jungmannovou. Tento elegický sonet Kollárův z r. 1847.
otištěný nejprve ve "Květech" I 847 se pojí organicky k oslavným znělkám
T II. zpěvu "Slávy Dcery"; jím se Kollár rozloučil s poesií. Stalo Se to velice
důstojně, neboť mocný cit, vyjádřený, s důrazem zdobně řečnickým, doprovlh:í
obraz mohutné náladovosti, o katafalku Jungmannově (urna = pop~:mce je~t
jenom básnická licence), aby pak vytryskl v monumentální výzvu, jak má
vypadati mohyla Jungmannova. I zde se vrací představa máteře Slávy, i zde
pregnantní jméno její se ocitá v rýmu, stejně jako kollárovská zeměpisná
nomenklatura, vzbuzující působivě představu slovanské rozlehlosti. Třesohlasá = hla~
třesoucího se. Bolekřísní citové = citové, které vzbuzuje bol. Zkopiti = nakupiti
Zlidniti, vylidniti.

136