18

zcela nový svazek lyriky, nadepsaný
pnznačně "Z á p a s y a o s u d y", svazek, jenž
není jen retrospektivou, nýbrž štědrým
slibem nového vzrustu a rozkvětu tvůrčích
darů poetových. Není tu jen vlastenecká
rhetorika a sociální pathos z konce věku,
jak podávaly je starší Sovcvy knihy, ný1Jrž
nová jejich formace ve způsobě visionář-·
ské ballady. Není tu jen křehká a
rozcitlivělá krajinomalba duše a intensivní erotika,
napojená všemi léky i jedy ženského kauz·,
la, jak charakterisovaly vždy našeho sen
sitiva a impressionistu, nýbtž zdařil se tu
naprostá mnohokráte opakovaný pokus o
lyrickou zkratku, o balladické aper<;u
vniti'ního života. Konečně neopakuje se tu pouze
Sovův individualistický chiliasmus, Sovuv
sen o zítřku vyššího a silnějšího člověka,
nýbrž korunován jest vyšším kladem,
positivismem lásky k životu a chvály vývoje,
horoucím. magnificat stvoření a tvůrce.
Básníci, kteří přehlíiejí definitivně své dílo,
uzavírají je; po "Z á p a sec h a o s
ude c h" chceme věřiti, že Antonín Sova
uzavřel první velkou fasi svého díla, aby
zahájil novou, snad chudší na dramatické
výjevy poetického vývoje, snad ještě bohatší
na umělecké hodnoty, . ,