14

to v malých, úsečných a břitce
vybroušených písních, které opětně stilisují
skutečnost do zádumčivých forem pohádky,· do
přísných symbolů uzavírajících celé osudy.
Erotika, která v knize •• ] e š t ě jed n o
Is e v r á tím e" byla pozváním snílka do
hry a do tance života, stává se v "L y r i c e
I á s k y a ž i v o t a" útěkem ze světa,
prchnutím do říše věčného sněhu a studeného
mlčení.

V knize •• ] e š t ě jed n o u s e v r á t
ím e" těsně spiat jest s erotikou ještě jeden
plodný motiv, pro Sovu nad jiné význačný~
útěk do přírody z kultury a ze společnosti.
přissátí se k prsům matky země marnotrat .•
ného syna, na čas omámeného složitými
hrůzami raffinovaného života. Již po "R
ea I i s t i c k Ý c h s lok ách" infikovaných
jedy města, osvobodil se básník knihou lesů,
pasek, luk a řek "K vět yin t i m n í c h n
á1 a d"; nyní po dusném ovzduší ,,2 I o m e n é
d uš e" a "V y b o u ř e n Ý c h s m u t k ů"
procitá starý impressionista na louce
uprostřed hlubokých hvozdů, hledí velkýma
očima do zelené mlhy mezi stromy, poslouchá
šepotu trav a bzučení hmyzu. Tento
rousseauovský motiv vrací se ve všech dalších
Sovov)'ch knihách lyriky intimní; od "p o b
rod r u ž s tví o d vah y" dává se básník u ...