filosofie, svatý Tomáš Akvinský, přijímá rozechvěn a roztoužen
knihu z rukou Královniných a omdlévá nejvyšší pýchou
pokorného mnicha, čta mezi listy napsaná slova Její rukou "bene
scripsisti". V měkkém pohybu nevýslovné něhy sklání se Kristus
s kříže a klade jako přítel, jako bratr, jako ženich pravou ruku
kolem toužebné šíje ctihodné cisterciačky svaté Luitgardy, která,
klesajíc takřka rozkoší nad touto milostiplnou chvílí, zachycuje
se rukou lehce plynoucí z řasnatého šatu horkých kolen
Spasitelových. Někdy za dnů mlhavých a zakalených se zdá, jako by toto
sousoší, modelované lehce a hebce v pískovci světlém a
pórovitém, bylo jen zhuštěným šedivým oblakem, sešinuvším se k
obrubě mostu a snoubícím se na okamžik se zemí ... Lze si
představiti většího vítězství plastického genia Braunova, jenž si přál, aby
se jeho sochy vznášely a netyčily?

Svatyně barokní mají často příchuť erotickou; neprováděl
nadarmo nejmužnější řád, Tovaryšstvo Ježíšovo, soustavnou
diplomacii s kultem Mariiným. Panna Maria přestává v této době býti
Madonou s dítětem v náručí a stává se velkou dámou, světačkou,
královnou; neodměňuje pouze milostí, ale též milostností, usmívá
se na své ctitele, zahaluje i odkrývá před nimi své vnady, pohrává
s nimi. Na Karlově mostě zobrazil sochař Jiickel Madonu ještě
tak, jak se jí kořil středověk: Sancta Dei genetrix. V blízkosti však
před průčelím chrámu u křižovníků podniká tanec s hadem kdosi
jiný: urozená šlechtična dokonale pěstěného a s šikem oblečeného
těla, která klopí významně a nacvičeně zraky, pravá Regina coeli!
Skrytým místem barokní erotiky, jakýmsi dostaveníčkem lásky,
jest Loreta. Několik generací zbožných aristokratek, několik
pokolení stavitelů tvořilo toto bludiště svatostánků, které se kupí
kolem pomníku velkého zázraku mariánského, měníce jaksi
litanii loretánskou v kamennou a barevnou skutečnost. Královna

32