Východě či jest to jen oslnivé tkanivo báchorek, podobné
exotickému koberci? Sotva však dovedl staročeský čtenáf
za spisem tak zábavným a sensačním, jakým byly Marka
Pavlova z Benátek knihy o divných věcech vlastí na
vzchod slunečních, odhadovati živého člověka s jeho
tragickým rozporem, který k Marcu Polovi znovu a znovu
vábí novodobé básníky-psychology. Zdá se, že český pfeklad
Millionu, na rozdíl od Mandevillovýchcest, nedošel na naší
půdě valného ohlasu a že dfíve, než dílu mohl pomoci
k rozšífení vynález knihtisku, stfedověký zájem o
Tatarsko a Čínu úplně vymizel; pohusitští Čechové, pokud se
nezajímali o Svatou zemi a ostatní dějiště pfíběhů
biblických, toužili dozvěděti se spíše něčeho o pokročilých
krajích a národech Evropy západní,

Podivnými oklikami literárních kombinací se dotýká
teprve o čtyfi století později Million Marca Pola znovu
půdy našeho písemnictví. Když na úsvitě české romantiky
padělatelsko-bámická dílna Hankova a Lindova pracuje
o složité dějové výzbroji pro rozsáhlou epickou skladbu
,,0 velikých bojech kfes(an s Tatary" do Královédvorského
rukopisu, snaží se za pomoci pramenů polských i lidové
romance, zaznamenané Arnimem a Brentanem, dáti českému
vítězství Jaroslava ze $ternberka nad pfesilou tatarskou
mohutné, světově dějinné pozadí - romantický exotismus
se tu pojí s romantickým kultem pradávné minulosti
domácí. Bylo namadě, že Hanka, zčetlý v staročeské
slovesnosti, sáhl po onom díle literárním, které našim pfedkům
tak živě Zpodobovalo tatarský svět, po MilHonu. I vybral
odtud pro osudy princezny Kublajevny, lepé jako luna,
detaily, z nichž výjev o poradě čarodějů, hadačů, h'lJězdáfů,
kouzelníků s věštěbnou tftinou se stal později nebezpečnou
zbraní proti pravosti domnělých staročeských památek.

9