proto jeltě co trpěti, trpte, vědouce, že tatáf utrpení všecko
bratrstvo, které! po světě jest, obkličují (1. Petr 5, 9.). Zvláště
v nynějším ostatním lelmy a draka k sežrání všech hrc:ihl
rozedření, kdež vám všlckni po světě k Bohu volati srdečně
pomáhají, a Bltb vyslyší, že vojsko bojující modlitbami zvítězi.
Nebo jakož ne od meče padl Ama1ech, ale od pozdvihování
rukou Mojžíšových, Hur a Aronových (2. Mojž. 17, 11.), a od
zvuku trub Božích podvráceno }erichoQoz. 6, v. 20. ),jako i
Madlánitf (Soud. 7.) a Moábiti s Amonitskými od hlasu zpěváků
Božích (2. Paral. 20, v. 22. etc.), tak i tuto bude, když čas skutků
Božích přijde.

76. Aniž tomu ostatní toto církve zemdlení co překazí,
nýbrž napomůže; protože ne lidskou sílou a mocí pomoc církvi
přichází, ale duchem Hospodinovým, milost, milost činícím
(Zach. 4, 6. 7.). Příkladové to ukazují.

77. Nemohl Gedeon zvítěziti, dokud vojsko veliké třidceti
tisíců měl; musel jich větší díl rozpustiti, a i ty opět, až jich
maličko zůstalo, a i ti bez kopí a zbroje, s pochodněmi jen a
trubami. A však od moci zvuku: meč Hospodinů a Gedeonůl
padla všecka moc nepřátelská (Soud. 6, a 7.). Aniž knížat
FiHstýnských zbíti mohl Samson, než až od nich jat, svázán,
zemdlen byl (Soud. 16.). Nechme tedy Bohu cest jeho ; kterýž
bude-li chtíti i skrze zemdlené, skažené, v nic obrácené moc
svou prokázati, aby pozůstalí na Sionu byli jako rekové
pošlapávající do bláta etc. (Zach. 10, v. 5. 6. 7.), žádný ruce jeho
neubráni. Pakli bude chtíti, nás již nechaj e, užiti jiných, všecko
dobře, když jen sláva jeho nezůstane v potupě,jakož nezůstane
na věky věků.

78. A protož já se nic nad tím příliš nekormoutím, že sám

37