svých pozdvihujíc a co se s světem děje, uvažujíc, jak veřejný
již hněvu Božího oheň všecky křesťanské národy zachvacuje,
a jakoby všecko sehltiti chtěl, tak se rozmáhá, co a proč se to
děje, suďte.

35. Jmenovitě že, poněvadž od domu svého soud začínaje
Pán, nás napřed před očima národů bil, aby se cizím
příkladem káli a moudřeji sobě počínali, oni pak nic toho nevšímali.
Volal na národy země přerozličně, ale oni nepozorovali; i
zázračně, ale nevěřili; dávaje i čas ku pokání (jako oněm sedmi
církvím v Zjevení), ale nadarmo; bil i menšími ranami, ale se
neobrátili (Amos 4.). Již tehdy že sáhl k metle hubící, spouštěje
Egyptské s Egyptskými, aby bojoval přítel proti příteli a
království proti království (lz.19, v.2.). I jest nepokoj veliký mezi
všemi obyvateli země, tak že šlapá národ po národu a město
po městu, proto že všecky Bůh kormoutí všelikými uzkostmi
(2 Par. 15, v. 5, 6.).

36. Což proč se děje, proč Bůh od lidu svého (křesťanského)
pokoj odjal a dobrotivost i slitování Uer. 16,5.), chcete-li
věděti, zpytujte Písma. A vyrozumíte, že rozvodnilí všudy
hříchové příčinu dali, aby Bůh nečistotu dcer Sionských smýti
a krev Jeruzaléma svého spláknouti musel (lz.4, v.4.). Všecka
všech starých proroků naříkání na nás nyní jdou, že lid ten,
kterýž lidem Božím býti chce (evangelíci i ne evangelíci),
polámali jho, roztrhali svazky Uer. 5, v. 5.),hůře činíc než pohané
(2 Par. 33, v. 9.). Není spravedlivého, není upřímého, všickni
se na to vydali, aby zle činili oběma rukama ; kníže, kněz, soudce
a kdokoli nejznamenitější převrácenost mluví a páší a tak ji
v hromadu pletou (Mich. 7, etc.)

37. Protož aj, vicher Hospodinů s prchlivostí vychází, vicher

23