Mu20VI: A OSUDY.

385

které vlastenecké srdce dánské nepuká při
vzpomínce na bědný konec slavné "Unie kalmarské"?
Za Kristiana II., jenž byl hned překotně
dobrodružný a hned skepticky skleslý, hned krvavý
ukrutník a hned zádumčivý slaboch, odehrává se na
Severu totéž, co mění o století později české dějíny
v brutální tragedii: zatím co král ztrácí proti Gustavu
Vasovi Švédsko, proti šlechtě Norsko a Dánsko,
konečně i přízeň selského lidu a naposled vlastní
svobodu, stojí šlechtici i lid ve zbrani, katův meč stíná
v Štokholmě nesčíslné hlavy vynikajících povstalcll,
neustálé požáry ozařují zemi, cizí dobrodruzi
zaplavují Sever, - a tak Dánsko, jež nedávno snilo nejen
o velké Skandinavii, ale i o panství zámořském,
ztrácí kus po kuse svého těla a své síly. Jensen jest
v tomto románě z doby hansovní fanatickým
Dánem a sedlákem: jde za ryšavým a obrovitým králem
oddaně a statečně, dokud Kristián I I. nezřekne se
jutské země a jutského venkovského lidu a dokud
nepropadne národní chorobě, jíž jest pochybovačnost.
A tak román, v němž každý historický údaj prošel
mediem prudce vášnivého lyrismu, má nejen pathos,
ale i ethos: pathos v oněch smělých zsinalých
freskách, kde Jensen synthetisoval zevní obrysy
severských dějin v první polovině šestnáctého věku, ethos
v neohroženém soudě o osudných kořenech národního
rozvratu dánského, jež útočný diagnostik hledá
v samé povaze svých krajanů.

Kdežto však zkrvavený a oslabený král zůstává
ve většině knihy v pozadí, ovládá vlastní děj jeho
groteskní folie, Michel Tht:igersen, zběhlý student
a lancknecht, zkažený humanista a voják bez
přesvědčení, frejíř a mstivec: král klesá postupně, zatím
co Tht:igersen stoupá, až skončí jako Kristianův
dllvěrník a spoluvězeň na zámku v Sonderburku. Michel
Tht:igersen, zkažený sedlák a zrádný Jydlanďan, jest

25