350

ARNE NOVÁK:

nlho vydáni pouze zkrácen; pozůstalost Ibsenova
přináší jej v této původní formě:

Hedda: Odmítáte každou pomoc?
Lovborg: Ano, vážená panl, odmltám.

Brack: Ale proč pro všechny svaté -! Proč pak to
děláte?

Lovborg: Protože chci zvítěziti sám sebou. Vítěziti

vlastní svou silou.

Tesman: A - a ty věříš tedy, že zvítězlš?
Lovborg: Ano, o tom jsem přesvědčen.

Tesman: Že ty, tedy, tedy, že budeš ustanoven?
Lovborg (hledí naň s úžasem): Ustanoven? Ty mluviš

o professuře?

Tesman: Ano, oVšem.

Lovborg: Ty myslíš, že o tu jsem tě chtěl připraviti?
Tesman: Ale, probůh, co jiného? Nenl-li to
pro
fessura,
tedy
Lovborg: Za živý svět nestál bych o toto ustanovení.

Taková činnost není nic pro mne. To jsem
tam nahoře na venkově poznal.

Brack: Tedy chcete bojovati pouze o čest a
vítězství?

Lovborg (plaše, stlůmeným hlasem): Čest a vítězství
znamenají mnoho pro muže - s mou
minulostí.

Tesman (tiskne mu ruce): Ano, ano, Lovborgu,
rozumím tomu dobře. Děkuji ti - nyní tebe
zase poznávám. (Vesele k Heddě): No, co tomu
říkášl Pouze o čest a vítězství, slyšl Nemá
ani úmysl křížiti naše cesty.

Hedda (stručně, hledíc na něj): Naše? Nevtahuj mne
do toho!

A Tesman jest opětně v plném bezpečí, z něhož
již nebude vyrušen. Dostane vytouženou professuru;