Mu2.0Vt: A OSUDY.

315

jeho otec, jenž byl důchodním, do Hoxteru. O dětství
Hi1Iově jeho životopisci nefl.1luvi, tím více mluví
o něm jeho básně, tak bohaté na detaily z dětských
her, z dětských rozpustilostí, dětských snů a radostí:
hra, les, pohádky, uličnictví, snění a touha jsou tu
v rovnováze.

Příliš záhy vytržen byl Petr Hille ze svého ráje:
gymnasium nelítostně zavraždilo jeho dětství. Nikde
neleží latinské školy tak upírově na mládeži jako
ve Vestfálsku; tato gymnasia a lycea, tyto klášterní
školy a pensionáty, jež mají minulost až tisíciletou,
soustředily na sobě snad všecku pedanterii od dob
Karla Velikého. Grammatika a orthodoxie, professor
řečtiny a katecheta, accusativus cum infinitivo a
disciplinární řád - to jsou nejstrašnější příšery
monsterských a osnabrUckých škol, kde na chodbách
a ve třídách dívají se chlapcům do tváří ze
začernalých portrétů vyschlé voskové obličeje ctihodných
otců Tovaryšstva Ježíšova, kteří zažili mír
Vestfálský. Takovou školou šel a neprošel též Petr HilIe,
vášnivý milenec klassické krásy a vášnivější nepřítel
klassických filologů, humanista tělem duší, jenž se
ztroskotal pro celý život na humanistickém
gymnasiu Paulinum. Spolužák a nejlepší přítel Hi1Ieův
Jindřich Hart, jemuž děkujeme za většinu
biografických zpráv o Hi1Iovi, vypráví, jak jejich
ředitel, professor řečtiny, začínal každou hodinu,
věnovanou Homérovi: "Prosíme, Tebe, o
všemohoucí bože, aby se pohanu Homerovi nepodařilo
zviklati v našich srdcích svatou křesťanskou víru.
Amen." A pak se začlo překládati: tři čtyři verše
z Homéra za hodinu s náležitým zřením k
tvaroslovné i syntaktické stránce jazyka řeckého, tytýž
i ke konsekuci temporum. Jak patrno, nepřepínají
bratři Mannové, líčí-\inám německé gymnasium v
barvách, které připomínají "Santu Lucii" V. Mrštíka.