304

ARNE NOV ÁI(:

padl, znam :ná stále centrifu ~ální tendenci v
duševnim životě a volá vždy nové Comty, Nietzsche,
Lemaitry k odboji.

5.

Jsou ještě jiné zdroje, z nichž temeni polemický
zápal a pathos Lessingův, než tyto kulturně obranné
tendence. Někdy - a jest to vlastně velmi často ˜
Lessing vyprovokuje polemiku jen pro polemiku
samu, pro rozkoš zápasu, pro požitek útoku, pro
úkoj intellektuální ukrutnosti ducha povýšeného a
svévolného. Že nešlo nikterak o výsledky boje, nýbrž
o duševni dynamiku válečného aktu, prozradil
Lessing sám citátem, kdesi pohozeným, na jehož
autoru nezáleži: Rella geri placeat nullos habitura
triumphos. Hle, citát, kterého šosák, jenž jest vždy
irenikem, za živý svět nepochopi; ale neměl tato
slova napsána neviditelným pismem na štitě mladý
Nietzsche, když psal svoje hrdě provokativni
"Nečasové úvahy"? a nepodal nám jejich rázovitou
parafrasi svrchovaný posměváček Whistler, skládaje
pamflet "A l10ble art of making enemies"? Válečné
koráby rezivěji a porušuji se v klidných vodách
nehybných přistavů; jak lačni po povelu k vyraženi
a k útoku, jak přimo vábi nepřátelské lodi a lodice!

Psycholog kritiky zná tuto polemickou potřebu
prýštici z přebytku intellektuálnich sil a z mocného,
pudu hravé činnosti; neupře také, že v ni vězi kus
soběstačného a hrdého egoismu i značný podíl
ukrutenství; přizná, že tato polemická vášeň často značí
prvek společensky rozkladný jako vybiti všech
instinktů tak sobeckých. Nebojte se přiliš, lidé
pokojni a tiši; toto nebezpeči hrozí každému národu
jednou dvakráte za století; kritik takového
přebytku sil jest právě tak vzácnosti jako Alexander,