302

ARNE NOVÁK:

v jadrné strofě "Die Musketenkugel macht ein kleines
Loch, die Kanonenkugel weit grosseres noch; die
Kugeln sind alle von ~ Eisen und Blei". Zpívá-li však
srdečný Alexis d,íIe "und manche Kugel geht
manchem vorbei", není to již ani nálada friderikovská,
ani lessingovská; neminout se cíle, títi do živého ŕ
tof devisa této polemické doby.

Naprosto nebyl to věk veliký; spíše čas negace,
včerejších pravd, kolísavých nejistot, kulturních
nebezpečí: pravý básník byl by se v něm zalknul neb
postupně zakrněl. Avšak velký kritik, jenž roste
odporem k 'době a bojem proti jejím předsudkům, mohl
tu růsti) síliti; jeho negace byla prostředkem
sebeobrany proti záporům věku; jeho polemika byla
jedinou možnou formou poctivosti ... jak nám, kteří
sténáme zase pod včerejšími pravdami a. kolísavými
nejistotami uprostřed času negativného, dodáváš sil,
statečný Lessingu, polemiku Lessingu! Jak každý
tvůj odbojný a útočný čin přesvědčuje, že čestnému
muži možno spravedlivě žíti i tenkrát, když dlužno
krok za krokem odmítati, ohrazovati se, vyvraceti!
Jakou mravní, řeknu přímo carlylovskou, silou mluví
k nám tvoje polemické umění, vyjadřující jen a jen
mravní nutnosti

Nelze ostatně ani říci, že kulturní nebezpečí,
která číhala na spisovatele za času Lessingova, jsou
dnes mrtva a překonána: mají nanejvýše jinou tvář.
nost. Lessing bojoval na dvě fronty: proti zpanšti.
lému racionalismu a zženštilé sentimentálnosti; onen
měl elegantní francouzský střih, tato jímavou
anglickou důstojnost. 'Lessing, soustolovník Voltairův
a vychovanec Baylův, byl čirý racionalista; miloval
poesii zdobně vykombinovanou rozumem; vylučoval
z uměleckého dila celou říši podvědomého; básnil-li,
spoléhal sám spíše na konstrukce analytického po-