MUZOVf. A OSUDY.

295

těchto tlustých papírových stěn svého výbojného
genia. S tím se smíříte snadno v knihovně, kde
můžete býti jednostrannými intellektualisty, ale snese
to přítomnost oblohy, dalekých krajinných výhledů,
zpívajících vod a přehlušujících ptáků?

Neodvážil bych se opříti těžkopádné folio
Baylova Dietionnaire historique et eritique o sivý kmen
stromu v zahradě ani o pískovcový balvan v lese.
Nenapadlo by mne kaziti vonný dech hlíny, mechu
a trav jedem miasmat, které na důkaz intellektuální
churavosti zavilého genia Swiftova stoupají z jeho
Battle ol the Books; dovedu dobře rozlišiti kletbu
knihovny a práva venkova. Ale Lessing šel se mnou
do lesů, do luk, do polí; veverky házely mně šupiny
šišek do jeho knihy; datel důrazným klepotem
provázel zpěněný rhytmus jeho vět; lýkožrouti padali
jako velké tečky mezi odstavce; a Lessing obstál
v zkoušce přírody.

Bral jsem s sebou kritické dissertace o
zastaralých otázkách klassického starožitnictví, polemické
kvestie namířené proti pídi mužíkům v parukách dnes
docela neznámým, dialektické plaidoyery za čest
veličin velmi pochybných - a vracel jsem se domů
v bezpečné a pyšné přítomnosti celého muže, jakéhosi
statného zápasníka, který živí duši silou,
kritikaosudem a inspirací. Tanuly mně na mysli verše,
jimiž označil švýcarský básník balladickou epopeji
o Lessingově praotci, humanistickém tytíři v plné
zbroji, Oldřichu Huttenovi: "Jeh bin kein
ausgekliigelt Buch, ieh bin ein Menseh mít seinem
Wider
. sprueh." A k tomuto Lessingovi se hlásím; jej vyznává
mé srdce po:celý rok a moje palčivá touha každého
léta; z lásky k němu se chci vyznati. Ať jsem
nečasový, ať vzbudim podezření školometských sympatií:
co na tom záleží, jak zníjdobré slovo svévolného
Zarathustry v takových sporech.