286

ARNE NOVÁK:

Nadešla jeho hodina: na předních evropských
trůnech seděli vladaři ducha a rozhledu
maloměstského; konkordát, idea to, na níž vybudována byla
ode dávna společenská rovnováha venkovských
měst, obepial celou Evropu; kult, v němž šosák
vychovával své syny od dětství, stal se požadavkem
veškerých vlád; autorita, kterou ve venkovském
hnízdě symbolisovala již povýšenost chrámové vížky
nad ostatními budovami, zaujala obecně místo
myšlenky. Občanský duch, řízený rozumem, avšak
nikoliv rozumem kritickým, nýbrž praktickým, dovedl
ze svého okruhu opatrně a nehlučně odstraniti
veškeré prvky a živly odstředivé. Poesii učinil
neškodnou, vykázav jí časovou a místní dálku; hrdinství
vymýtil ze života, proměniv je v předmět historické
úcty a abstraktního klanění; přírodu zbavil
demoničnosti, podřídiv .I i střízlivé své teleologii a zotročiv
ji titěrnou svou citlivostí; humoru odňal jeho
satirické důtky, smísiv jej se svými slzami a postaviv
jej do služeb všeho, co jest slabé, neduživé, pošetilé.

Dovedl-Ii se maloměšťák doby restaurační takto
pohodlně zaříditi ve vesmíru, jak by se nebyl dovedl
pohodlně zaříditi ve svém městě? Nebylo tu věru
velikých architektonických úkolů. K vietistický
tradicionalism a opatrná úcta k autoritě učily, že na
budovy vyjadřující vyšší vztahy životní, nemožno
sahati: barokní či ještě gotické chrámy zůstaly s
náležitou uctivostí nedotčeny; ze zrušených hřbitovů
zřízeny malé zahrádky; v blízkost chrámu a far
nasázeny stromy, jako vůbec doba ta, vyhýbající se
jasnému slunci, ráda zakrývala se hustým stínem
stromů. Povstala-Ii zrušením hřbitova neb
přeložením školy z blízkosti farní půdorysná změna, dbáno
přesně toho, aby chrám nepřišel o své prostranství,
a aby nová stavení s náležitou devocí ustupovala
před ním do pozadí.