236

ARNE NOVÁK:

ji v ní se živelnou setrvačností, trčí tu jako výstražný
kontrast. Z toho, že soudobé vlády německé
oddálily se od Bismarckova směru, nebylo v Rakousku
naprosto těženo, právě jako rok 1866., kdy osobnost
Bismarckova výhri:' žně se tyčila nad osudem
Rakouska, nestal se ve Vídni mementem, takže budoucí
Německo najde Rakousko právě tak rozháraným
a politicky neuceleným, jako Německo Bismarckovo
je nalézalo.

Konečně, chceme-Ii i my Čechové, kteří
nemůžeme dle svých i ostatních slovanských zkušeností
v Bismarckovi neviděti než svého odpovědného
nepřítele národního, zabývati se v jubilejní chvíli
"železným kancléřem", nezbývá nám než zmocniti se
positivních vlastností jeho, abychom přijali z nich politické
poučení. Bismarck jest arciť protichůdcem naší
národní politické filosofie, která obětavě a bezstarostně
učí ostatní, mocnější národy spravedlností a
humanitě; rovněž jest i protinožcem naší populární a již
tradiční politiky etapové, pracující v miniaturních
rozměrech a spokojující se s drobničkými úspěchy:
tím spíše nám může býti učitelem. Jeho plná
politická rMlnost, neukojená sliby a ujištěními, jeho
příkrá přímočarost, nikdy a v ničem nespouštějící
s očí vyvoleného cíle, jeho bezohledné využítkování
situace. .. kdy vše to sestoupí na naše politiky?
Veliký duch národně politické koncentrace, mužné
vědomí vniterné síly a spravedlnosti nejúpornějšího
zápasu může světiti i veřejný život národů malých
a podřízených. A byť naše bratrská minulost, byť
něžná romantika našeho politického znovuzrození,
byť naše dosavadní tradice politická se bránily,
přece jen v tomto znamení jsou záruky našich
úspěchů. Jako v soukromém životě, tak i v
politickém dění jenom onen boj přináší vniterné
prohloubení, kde nepřítel sebe nenáviděnější stává se