11(; ARNE NOVÁK: býti básníkem a tak neustlal ve své duši svatební lože pro prudké objetí nerovných milencl't, jakými jsou pátravý kriticism a opojená poesie. Plně však dovršil se dobrodružný ten osud na Lessingovi, jenž uprostřed nejživější esthetické analysy zatoužil vždy po básnění dramatickém, nebo na jeho francouzském protinožci Sainte 8euveovi, který mezi barevnými a jedovatými kritickými feuilletony básnil otráveně sentimentální výlevy Josefa Delorma a provozoval smyslnou a blaseovanou psychologii své románové "Rozkoše" . Na nich a snad ještě na dvou, na třech kriticích moderních rozvíjel tehdy F. X. Šalda svoje psychologické poznatky přesvědčivé osobní příchuti o spěti kritické a básnické schopnosti v jediné osobě. Neprováděj e po svém zvyku celistvého řetězce logického, nýbrž klada dLlraz myšlenky i hlasu jen na dramaticky napiaté momenty otázky, nabízel posluchači, aby si problém, nadhozený s touto intensitou, domyslil a rozřešil po svém. Aby sám prožil celou prudkou touhu umělce, jenž dosud se zabýval životem odvozeným, uměle zfiltrovaným, básnicky znásilněným, touhu po nahé a krvavé bezprostřednosti, po vířivém a strhujícím toku příběhl't, po přímém a vášnivém styku s charaktery každého druhu. Aby sám porozuměl oné rozkoši, kterou přináší možnost experimentovati v rozmaru tVLtrCe a nikoliv vykladače s trpícími a bloudícími dušemi a jejich příběhy. Aby sám litoval, že není mu přáno prožívati skutečnost a umění v několika formách vedle sebe a za sebou, dnes rozumovou analysí a zítra tvl'trčí intuicí, dnes jako rozkoše plný divák i věcný soudce a zítra jako zúčastněný herec množící plnost dojmovou. Dojista většina z těch, jimž nabádavá slova rozníceného přednášeče nabízela tyto možnosti domyslu a pomyslu, nedovedla stačiti tomuto letu