Olívie Schreinerové apoštolát lásky a míru.
(Z knihy "Ze ženského hnutí".)

Dá-li se na konci XIX. století co označiti jako skutečné svítání
nových časů, jest to snaha vyhladiti nejkarakterističtější rys
starých i středních věků, sveřepé válečnictví, vzájemné ubíjení
se, jest to snaha, aby všecky spory urovnány byly způsobem
nekrvavým, aby někdejší nepřátelé žili vedle sebe jako bratří a
sestry milující se, jako lidé rovní a svéprávní. A jest hrdou
vymožeností žen, že ony pracovaly ve snaze té platně a pilně; ony
četně zastoupeny jsou ve spolcích a komitétech pro odzbrojení,
rakouská šlechtična Berta ze Suttnerů pérem i slovem horlí pro
stálý mír, a nyní chvějí se celým světem smělá, mystická slova
jihoafrické spisovatelky Olive Schreinerové, jimiž odsuzuje
znásilňování národů slabých, třeba t. zv. divochů, a ukazuje novou,
člověka důstojnější cestu řešení společenských poměrů.

Kniha Olive Schreinerové "Trooper Peter Halket of
Mashonaland", vydaná v Anglii loni na počátku léta a na podzim i na
kontinent přenesená, jest výkřikem, adresovaným k vládnoucím
kruhům a všemu lidu v Anglii, výkřikem, jejž vyvolaly hrůzy
způsobené Jihoafrickou společností; avšak v tomto volání na
poplach jest tolik všelidského, takové hluboké nazírání do mysli
"člověka-bestie", tolik prorockého vidění do budoucna příštích
století a snad tisíciletí, že přestává býti pouhým apelem k Veliké
Britanii. Jest to cosi jako nejnovější Tolstého spisy, jako
"Spása ve vás".

Dílko jest obsahem neveliké, děj má zcela prostý, ba nepatrný.
Jedenadvacetiletý voják Petr Halket přišel do Jižní Afriky, aby
získal hojnost zlata po příkladě nejmocnějších zde osobností,
ministra kolonií Cecila Rhodesa a židů-mmionářů Beita a Barnata.
Jest ve službách "Výsadní společnosti" (Chartered Company);
pHsvojuje si jako ostatní jeho soudruzi černé ženy a dívky,
nemilosrdně vraždí domorodce a má své počínání za zcela správné,
ba chvalitebné; vždyť tito negři, Mashonové a Matabelové,
nejsou lidé, nýbrž psi. Jednoho večera na vojenské výpravě
zásobovací zabloudí a jest nucen tráviti noc na malém pahrbku v
daleké travnaté liduprázdné pláni, kde usedlosti, "kraaly"
domorodců, byly anglickým vojskem zničeny. Roznítí oheň na pahrbku
a oddává se snům o mocném postavení svém budoucím, až
dobude země a zlata, založí společnost akciovou a ošidě jiné, stane
se boháčem, šlechticem. V tyto obrazy mísí se pomyšlení na
milovanou matku, chudou to, záhy ovdovělou pradlenu, jež žije

117