"Zeptám se na vás zde, aneb u Bohuráda," pravil učitel,
podávaje Michlovi ruku na rozloučenou a dodal srdečně: "Buďte jen
veselé mysli, pane profesore, a doufejte v Hospodina, že dobrý
oumysl také šťastně se vám podaří. Kdo pro svědomí a pravdu
pracuje, nemá se čeho obávati! Dobrou noc a na shledanou!"
Michl opětoval pozdrav učitelův a pak vstoupil do domu. Volal
si jeho konečná slova neustále v pamět, jen aby zaplašil stín"
který za návštěvy u Kollára padl mu v mysl, již dříve
zneklidněnou.

A on po tomto setkání tolik toužil!

96