Ještě za prozpěvávání žalmu o příbytcích Hospodinových
rozklepal se mlýn průvodem; za nedlouho hospodář opět vyšel,
Lexová zlehounka vstoupila a usedla ke kamnům, do odlesků
červenavých plamenů. Naslouchala beze hnutí i když začali
zpívati žalm nový a teskně dívala se před sebe. Mezi dvěma slokami
přiblížila se k ní Koutná s tázavou tváří: "Spí se jim krásně, ani
se nepohnuli," zašeptala, pohlédnouc směrem, kde ze síně
vstupovalo se do dědečkovy sedničky.