XLVI

NOVA ČESKA POESIE

kliniky moderní lásky, zůstal však takměř jen
jejím kronikářem. Na hlučném a nemálo
monotonním náJstroj i veršového umění suchého a
ztrnulého vyhrál několik překvapujících variací
spíše sociálního než básnického posvěcení,
thematu láska a zhoU!ba, rozkoš a rozklad, vášeú a
smrt a pomohl v mladém_ pokolení otřásti věrou
v tajemnost a absolutnost lásky, která pro něho
byla vždy jevem prostě fysiologickým. Nedovedl
nalézti jiného námětu a zmize! záhy, když praskla
jeho jediná struna.

Nejdále odchýlil se od průměrného
charakteru básnictví fiktivního a umělého, odkloněného
od víru kiaždodenní skutečnosti a od závrati
bezprostřední životní pravdy osamělý, bludný zjev
abstrusníhu básníka ra~ového a sociálního
Z(1,\falství zftc'v,:ľ., 'áhadný syn smutného kraje pod
Lysou Horou, kdež problém češství žije a
umírá bolestněji a intensivněji než kdekoliv
jinde, Petr Bezrut:. Z;\ rlivo1c),mi kyklopskÝl(li
Zd:l1i ph-r;iva,.ě khhcícb a di v(;~·c llrozicích
veršů bez barevných tropll a bez wf1dných cpi thet,
z,a pnm'1tiv1llmi tre~,J.:ami z kraje prosyeeného
uhelným prachem a otravným dýmem. za
bal'11arskou výmluvností suchých jmen, věčných dat,
za otřásaj íd rhetorikou clrsniÝch, odporných
fak~ů dovedl tento básník úplně odpoutaný ocl
jélkékoliv slovesné tradice a takřka pudově
sou\'isej ící s rodnou ra<;ou tragiky zdramatisovati
bolestně vznícený, trpce zraněný národnostní cit,
jejž neobyčejně stupúoval živelným pocitem
sociálního útisku a jejž podivuhodně znásobil zúživ
,iej neobvykle':'Zpívaje bez přestání o
beznadějném vědomí postupného vysilování a neodvrat-