:XL

NOVÁ ČESKA POESIE

jem skvělých metafor; vždy víc a více podřizuje
se útvar veršový, mající těžký a vážný sloh
sacerdotální a prorocký, i ve stavbě růstu myšlenky,
odstínu cítového přízvuku, ano i volnému letu
metafysické koncepce.

Básník stává se v některých nejvyšších
číslech posledních svých knih takřka absolutním;
ve vyšší transcendentní synthesi vyrovnává a
překonává spory a kontrasty našeho bytí; nad
lidskou bolestí vítězí uměním; nad bídou
společenskou triumfuje věrou v nepřetržitý mravní
vývoj člověčenstva; trudy a bludy jednotlivcovy
pohřbívá v harmonii vesmíru. Jistě a nehybn(;
vystupuje do sfer, kde není úsměvu, kde není
pláče, kde není vášní; země konkrétná, smutná,
plná rozporů, utrpení zla a protikladů ztrácí se
jako malý bod hluboko pod jeho pohledem. Dílo
školy, kterou nad očekávání skvěle dovršil, jest
dokonáno: realita zlá, zraňující, nenávisti hodná
jest popřena, nahrazena nej vyšší il1usí, jíž jest
schopen lidský intel1ekt; malá, drobná, neklidná
a stále protestující přítomnost mizí v mystické
věčnosti; konkrétno úplně ustupuj e
abstraktnímu; fysické metafysickému. Tu náhle zaznívá
ostrý a vášnivý zvuk rozhodného protestu proti
tomuto poj etíži vota; ozývá se z několika míst;
spojuje ve své pronikavé dissonanci hlasy a
svědomí celého pokolení; čiH, mluveno řečí
literárního dějepisu: generace, přicházející po
dekadenci, symbolismu, artismu a synthetismu
"Moderní revue", vrací se s krajní vehemencí od
snu, přeludu, fikce, il1use zase k životu.

Hlučně a prudce, důrazně a rozhodně ozvala
se tato reakce nejprve v tendenčně podmalované