XXI

ÚVOD

lze nalézti sourodý umělecký výraz nové
sensitivity, jež zajišťuje vývojový význam i básnickou
osobitost knihám jej ich let debutních.

Ani první básničtí realisté mladého pokolení
nevystoupili v začátcích s odvážnými gesty
naprostých novotářů a s příkrou důsledností
představitelů nového uměleckého názoru. I látkový
eklekt,icism předchozí české poesie znal a rád volil
drobné obrázky ze současného života, z
velkoměstských koutů obydlených chudinou, z továrního
světa malých lidí, ze všedního živoření postaviček
směšných a ubohých, ale uznával vše to jen tehdy,
kdy své genry mohl zahaliti humanitní neb
náboženskou draperi,í, kdy své soucitně neb vzdorně
vyprávěné příběhy mohl vyhrotiti duchaplnou
pointou. Vždy však při tom byla pomíjena
všeobecná sociální souvislost, zákonnost
společenského dění, hrůzná krása a ryze moderní tragika
těchto nových útvarů životních. Ale byl-li tu snad
dostatek dobré vůle pozorovati a zpodobovati
společenskou skutečnost reálně, byť s hojnými rušícími
retušemi a násilnými tendenčními pointami, nebylo
vůbec smyslu pro realism při vystižení j
ednotlivcovy duše. Vypracovati se jednak od
společenského genru k společenskému realismu, jednak
nahraditi romantické pojetí jednotlivcova
duševního světa pojetím realistickým - toť bylo
dvojím úkolem, jenž čekal, vábil a znepokojoval
básnické pokolení oddané cele skutečnosti .a
nadané pronikavou analytičností.

Úplné odpoutání se od drobných uzavřených
a úmyslně pointovaných obrázků genrových
vyžadovalo dvojí pronikavé změny duchovního
ústrojí: změny společenského názoru a změny