x-

NOV A (:ESKA POESIE

mnoho nových a složitých sensací myšlenky
hypnotisované a citu ekstatického.

Tak v této skupině vzrostl v Xaveru
Dvořákovi první moderní lyrik český, jenž v době
materialistické a nevěřící plně a vroucně vyzpíval
kouzla a tajemství, mdloby a rozkoše hieratického
katolictví. Jeho vzor však se stal východiskem
velkého bludu literárního, v jehož kruhu zůstali
zakleti četní epigoni sdílející se s Dvořákem
nikoliv o životní inspirací. nýbrž jen o životní
povolání: deset let po Dvořákových debutech semkli
se katoličtí veršovci v jednotnou skupinu t. zv.
"katolickou modernu" a zpola pod vlivem poesie
Dvořákovy, zpola za spolupůsobení naivní lidové
písně, mechanicky a trudně veršovali a rýmovali
o dogmatických článcích, lithurgických
předmětech, kalendářových slavnostech své professe a své
církve, až konečně shledavše, že jsou v poesii
cizinci, obrátili se s drobnými svými reformními
návrhy k společenskému veřejnému životu.

Někteří z novoromantiků této generace
zdůraznili v básnickém svém pozdějším vývoji spíše ty
rysy, jež je sdružovaly s poesií předchůdcův, než
ony, kterými se stavěli do předvoje moderního
českého básnictví; od těžkých dekorativních strof
sestoupili zas k lehkému popěvku; od
raffinovaných dojmů a výlučných nálad k průměrným
vznětům a všedním citům; od exotických scenerií
a historických fikcí k mhně sentimentálnímu neb
nevinně ironickému podání českého životního
prostředí _. a tak v pozdějších veršových
knihách Jaromíra Boreckého a Jaroslava Kvapila,
jakož i v básnických piecách rozmarného Karla
Maška neb verbalistního Bohuslava Knosla sotva