čím dále tím výhradnějším předmětem lásky, starosti
a citového i mravního nadšení... v básních Ecce
homo a Jen, dál! obsaženo. jest nejvíce z těchto
bolestných, úzkostí :ll1.ep()kojeného.vlasJence
.
V~!Iór()bě, která ho právě tehdy, v osmdesátých
ldedi, dlouho poutala na lože, odvedla od přátel,
skoro úplně vyloučila ze společenského života,
prožíval Neruda poprvé pocit stárnutí: přestal pro sebe
osolmě CQ1ml!xJ[Qt:!fali Qď"l)UQO'ucnosti a počítalr;ín y,
které mu zasadil osud; ne-li ve styku s lidmi, tedy
v poesii odložil N eruda svou dřív~.Ší úzkostlivou
uzavřenost a vyznával se ze svého hOře. I vznikají
ve Zpěvech pátečních horoucí zpovědi, tak Láska.
kde básník odhalujevzávěr1J,kteJaks~všecky jeho
osobní '1ztahy něhy adružnosti přelily do vá~t1ivého
POtněT!! .. k náradU; tak!1'l.4I:.L§fťrJt.C.e, zvláštní to
sm.ěsice dětsKe-řiaivnosti a. stařeckéhQ.sm!Jt~u, opět
ve službáchnadosobnítw-ďcíťěřír-vrasteneckého; tak
Eccehomó,obsáhufíd "··Ciéfivafrié. zkratcec"e1ou
triige-ďliNerlldovy vírxv lidstyo .. il.Y~.zbféltření ,jeho
národi'I. Těž' paniěfnazemřelou milovanou matku a
na předčasně ztracenou milenku se ozve stejně jako
hořká vzpomínka "chudých lidí chudého dítěte";
báseň Ve lví stopě křísí staré cestovní dojmy z
východu" a scenerii šumavskou, kterou známe i z,
některých Prostých motivů, rozeznáme snadno ve
skladbě V zemi kalichu.

Ve všech. těchto projevech básníkovy citovosti a
osobního hoře jest patrno úsilí podříditi vlastní já
vyšF úsobě, národnín1U celk!!' vlastenecké
odp()y~l:il1ostr'-Mn6ir'jliirb'ásníčr~o(rdá vali se na loži choroby
a tváří'v tvář blížící se smrti pomyslům náboženským,
prožívajíce ve vášnivé touze synovství boží a dosah
Kristovy oběti; byli mezi nimi nejenom
svobodomyslníci, ale i skeptikové a rouhači jako Nerudův
básnický učitel Heine, jenž ve své "žíněnkové hrobce
pařížské" dospěl zvláštní mystiky náboženské.
Neru
8