ÚVOD. Teprve plných pět let po smrti Jana Nerudy vyšla z jeho slovesné pozůstalosti jeho šestá kniha básnická, Zpěvy páteční, skládající se z pouhých deseti čísel. Tehdy, r. 1896, v době, kdy Čechovy Písně otroka i Macharův cyklus Tristium Vindobona uvedly české politické básnictví v nový kvas, pozdravena byla poslední Nerudova sbírka s obecným nadšením, jako národn~-politický odkaz a zároveň jako důvěrně lyrické poselství milovaného mistra; cítilo se, že tento hlas, výmluvný a naléhavý, zaznívá přímo od hrobu muže, který po celá desítiletí byl svému národu vůdcem a svědomím. Ale sVÝ!ll vznikem sahaly tyt() Zpěvy páteční hluboko nazpět, a jednotlivá jejich čísla byla básněna i uveřejňována skoro současně s Baladamlii romancemii s Prostými motivy oclr. 1880, v onomtragickérn. období báshík6va"života, kdy ochabnutí tělesnýchsil churavého a stárnoucího padesátníka bylo paradoxně. doprovázeno prudkou, ale nedočkavou.Jy'()řivostt 1J~~t:lif1<.